„Spotřební daně jsou třetím nejvýznamnějším příjmem státního rozpočtu České republiky, každoročně se na nich vybere zhruba 145 miliard korun. Efektivní správa spotřebních daní má ale také nezanedbatelný význam pro ochranu spotřebitele. Připomeňme metanolovou kauzu nebo případy poškození vozidel použitím pančovaných pohonných hmot,“ řekl v úvodu prezident NKÚ Miloslav Kala. Zástupci NKÚ spolu se zástupkyněmi NKÚ Slovenské republiky také konstatovali, že spolupráce obou úřadů splnila cíle a očekávání obou kontrolních institucí.

Přestože správa spotřebních daní má v obou zemích společný základní právní rámec, spolupráce odhalila rozdíly obou systémů, které ovlivňují efektivnost správy daní tohoto typu. Zatímco v České republice připadá na 1 € výdajů na výběr spotřební daně 222 € příjmů z těchto daní, na Slovensku je to pouze 52 €. V České republice je tak správa těchto daní čtyřikrát efektivnější než na Slovensku.

Na Slovensku je správa spotřebních daní významně nákladnější na personální zdroje, a to například při zajišťování dohledu nad daňovými subjekty. Zavedení a provoz elektronického systému pro sledování dopravy výrobků podléhajících spotřební dani si na Slovensku v letech 2012–2015 vyžádalo zhruba 2,3krát vyšší výdaje než v ČR. Naopak na Slovensku je ale už zavedeno plně elektronizované zpracování daňového přiznání ke spotřebním daním, zatímco v ČR celní správa zavedla pouze tzv. interaktivní formuláře daňových přiznání, které však již nelze dále automatizovaně zpracovávat. Také distribuce kontrolních pásek pro líh a tabák je na Slovensku pro správce daně jednodušší. Společné je pak pro obě země například to, že spotřební daně málo využívají ke zdanění ekologicky nešetrné energie a k boji proti závislosti na tabáku a alkoholu ve prospěch snížení zdanění práce.

Přínosem společné kontrolní akce podle zástupců obou nejvyšších kontrolních institucí bylo také zjištění, že mezinárodní porovnatelnost dat o výkonnosti a efektivitě správy spotřebních daní je bez paralelních kontrol velice omezená.