Text dosud nikdy nebyl publikován v celku, pouze byly citovány jeho úryvky. „Obsahuje podrobné údaje o přírodních podmínkách Hranicka, včetně popisu krasových jevů, z nich některé už neexistují, či taxonomický soupis vyskytujících se živočichů a rostlin. Kromě toho Galaš sepsal významné a zajímavé události z kronik z předchozích staletí. Například extrémní atmosférické a klimatické jevy, průlety meteoritů, komety a podobně,“ popisuje význam publikace Zajíček. „Je nesmírně zajímavé – s ohledem na dnešní názory na klimatickou situaci –, že i v dřívějších dobách byly zimy bez sněhu, katastrofální sucha nebo že jaro přišlo mnohem dříve, než bylo obvyklé,“ upozorňuje Zajíček.
"Správa jeskyní ČR se kromě ochrany a provozu jeskyní věnuje i dokumentování historie krasových oblastí a tento dokument nemalou měrou přispěje do mozaiky regionu Moravské brázdy," říká ředitel SJ ČR Milan Jan Půček. Publikaci lze koupit ve Zbrašovských aragonitových jeskyních v Teplicích nad Bečvou u Hranic, případně si ji objednat poštou. Při příležitosti letošního 185. výročí Gallašova úmrtí Správa jeskyní ČR spolupřipravuje v květnu v Hranicích přednášku, kde budou představeny i dvě knihy dalších autorů, věnující se osobnosti Gallaše. Termín akce bude zveřejněn na webu ZDE.
Gallaš se narodil se 4. dubna 1756 v Hranicích malíři a sochaři Františku Gallašovi a jeho ženě Magdaléně Vojtkové. Po obecné škole Gallaš v letech 1768–74 vystudoval piaristické gymnázium v Lipníku nad Bečvou. Ze studia teologie v Olomouci odešel v roce 1778 do Vídně studovat malířství. V roce 1782 se stal chirurgickým praktikantem a působil jako vojenský ranhojič v Uničově a ve Vídni. Zúčastnil se válečné kampaně proti Osmanské říši a poté působil v haličské Jarosławi. Tam v lednu 1791 oslepl a po částečném uzdravení byl penzionován. V říjnu 1791 se vrátil do Hranic, kde vykonával lékařskou praxi, věnoval se malířství a literární činnosti. Napsal řadu literárních děl z oblasti beletrie, náboženství, historie či etnografie. V roce 1811 zřídil v hranickém kostele první veřejnou knihovnu na Moravě pro všechny vrstvy obyvatelstva. Pro začátek jí poskytl 300 svých knih. U svého domu zřídil lazaret pro nemajetné a zdarma ordinoval. Byla to první veřejná nemocnice v Hranicích, kde 15. února 1840 zemřel. Pojmenovány jsou po něm ulice v Hranicích i v Brně a také jedna z největších prostor Zbrašovských aragonitových jeskyní (ZAJ).
Ty byly v místním kamenolomu objeveny na přelomu let 1912/13 bratry Josefem a Čeňkem Chromými. Jsou jedinými zpřístupněnými jeskyněmi hydrotermálního původu v Česku, na jejich vzniku se kromě srážkové vody podílela i teplá uhličitá kyselka. Tamní lázně ji využívají k léčení nemocí srdce a krevního oběhu. Nedaleko je nejhlubší propast ČR a nejhlubší zatopená propast světa – Hranická. Ani dálkově ovládaní podvodní roboti zatím nedosáhli jejího dna.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
