Naplno by se měla rozběhnout stavba několika traťových úseků na pražské letiště včetně modernizace Masarykova nádraží. Předpokládá se dlouho očekávaný start modernizací stanic Praha-Smíchov a Praha-Bubny i akcelerace projektové přípravy vysokorychlostních tratí. Polovina roku 2023 přinese zásadní úlevu pro cestující na prvním koridoru, kam se vrátí dálkové vlaky. Financování staveb by se mělo opírat o rekordní rozpočet v historii Správy železnic v předpokládané výši 61,9 miliardy korun, s možností navýšení až na 70,4 miliardy díky předpokládanému úvěru EIB. 

Financování klíčových železničních staveb je pro příští rok zajištěno, a to i přes složitou ekonomickou situaci: „Považuji za nesmírně důležité, abychom tempo modernizace železnic zachovali a v některých případech také zrychlili. Leží před námi velký úkol v podobě vysokorychlostních tratí, napojení Letiště Václava Havla na železnici nebo implementace systému ETCS. To vše je díky současnému finančnímu rámci možné,“ upozorňuje ministr dopravy Martin Kupka.

„Železnice by v příštím roce měla poprvé čerpat nejvyšší objem financí ze všech dopravních sektorů. Předpokládaný rozpočet je silně proinvestiční a umožňuje pokrýt nejen všechny probíhající akce, ale především zahájit nové významné stavby. Jenom na investiční činnost by tak v příštím roce mohlo postupně směřovat až 48,5 miliardy korun,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. 

Stavby v roce 2023

Příští rok bude zásadním krokem vpřed pro připravovanou trať Praha-Letiště Václava Havla – Kladno. Odstartují hlavní práce mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec, nově pak předpokládáme zahájení staveb v úseku Praha-Bubny – Praha-Výstaviště a zahájení tendrů pro stavbu Praha-Ruzyně – Kladno a modernizaci stanice Praha Masarykovo nádraží, která se významně rozšíří a díky nově vybudované platformě nabídne kvalitnější propojení nejen pro cestující, kdy se mimo jiné zkrátí přestupní vazby na metro B, ale umožní i přímé propojení Hybernské ulice s ulicí Na Florenci.

V hlavním městě by v příštím roce měla odstartovat také rozsáhlá modernizace stanice Praha-Smíchov a zdvoukolejnění Branického mostu. Zásadní rekonstrukce začne i v Brně, kde zahájíme tendr na modernizaci stanice Brno-Královo Pole, která mj. počítá s výstavbou nové nádražní budovy. Samotná realizace by měla začít v roce 2024. Stavbaři by se měli zaměřiit i na modernizaci další části třetího koridoru, a to v rámci optimalizace úseku Karlštejn – Beroun. Pokračovat bude dále instalace evropského zabezpečovacího zařízení (ETCS) na síti Správy železnic.

V roce 2023 se dále naplno rozběhnou stavby zahájené na sklonku letošního roku. Optimalizace trati mezi Mstěticemi a Čelákovicemi je posledním dosud nerekonstruovaným úsekem na velmi vytížené příměstské trati z Prahy do Lysé nad Labem. Očekávaná elektrizace a zdvoukolejnění trati Střelice – Zastávka u Brna naváže na už dokončenou první etapu stavby mezi Brnem a Střelicemi.

Příprava vysokorychlostních tratí

V příštím roce bude nadále pokračovat intenzivní příprava nových vysokorychlostních tratí (VRT). Projekční práce běží na téměř 200 km tratí a v příštím roce se k nim přidají další úseky. V roce 2023 budou dokončeny dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) pro několik tratí, spolu s nimi také podklady pro procesy EIA. Zahájena bude příprava na tendry typu Design & Build a nastaveny budou procesy pro majetkoprávní vypořádání.

Příprava staveb konvenčních tratí, železniční přejezdy

Rozpočet na rok 2023 rovněž umožní plynulou projektovou přípravu staveb na konvenčních tratích, která bude zahrnovat i výkupy pozemků dotčených výstavbou. Ve zrychleném tempu budou moci pokračovat také akce zvyšující bezpečnost na železničních přejezdech, a to včetně výstavby mimoúrovňových křížení.

Nádražní budovy

Aktuálně se rekonstruuje 68 nádražních budov, které jsou v různých fázích rozpracovanosti. Jedná se zejména o renovace velkých památkově chráněných budov v Českých Budějovicích, na pražském hlavním nádraží, v Plzni nebo v Pardubicích. Pro nadcházející období připravuje Správa železnic rekonstrukce nebo opravy více než 130 dalších objektů. Jde například o budovy v Karviné, Chebu, Klatovech, Českých Velenicích, Svitavách, Letohradě, Čáslavi, Hlinsku v Čechách nebo v Lovosicích.

Bilance k aktuální stavební sezóně

Proinvestiční rozpočet umožní v příštím roce plynule navázat na aktuální stavební sezónu. Ta se nesla především v duchu rozsáhlé modernizace prvního koridoru mezi Prahou a Brnem a dokončení nových traťových úseků na čtvrtém koridoru, tedy mezi hlavním městem a Českými Budějovicemi. Modernizací prošla také část třetího koridoru mezi Prahou a Plzní v úseku mezi pražským Smíchovem a Radotínem. Z pohledu zabezpečení došlo k dokončení instalace nejvyššího stupně zabezpečení ETCS mezi Olomoucí a Uničovem, kde se od 1. ledna jako na vůbec první trati v ČR spustí ostrý provoz. Tato vytížená regionální trať prošla rozsáhlou modernizací a kompletní elektrizací.

Na prvním koridoru skončí 11. prosince modernizace trati mezi Brnem, Adamovem a Blanskem a po roce intenzivních stavebních prací se na ni vrátí regionální doprava a rychlíková linka R19. Úsek prošel kompletní rekonstrukcí. Modernizována byla stanice Adamov a zastávky Bílovice nad Svitavou, Babice nad Svitavou, Adamov zastávka a Blansko město.

Od ledna se bude jezdit zcela bez omezení mezi Prahou a Kolínem, kde skončí modernizace trati mezi Velimí a Poříčany. Hlavním přínosem stavby je zkapacitnění trati prostřednictvím nových odboček v Cerhenicích a v Tatcích, které díky vložení nových výhybek umožňují vlakům přejíždět z jedné koleje na druhou. To mimo jiné pomáhá efektivněji řídit dopravu při mimořádnostech.

V polovině příštího roku skončí rekonstrukce trati mezi Brandýsem nad Orlicí a Ústím nad Orlicí, což přinese zásadní změnu pro cestující na lince mezi Prahou a Brnem. Veškeré dálkové vlaky budou namísto odklonu přes Vysočinu opět využívat první koridor. Do poloviny roku 2024 bude ještě pokračovat modernizace železničního uzlu Pardubice, která ovšem nebude mít zásadní vliv na provoz.