V tuto chvíli můžeme konstatovat, že kolokvium probíhalo i přes někdy rozdílné názory na korektní a vysoké odborné úrovni. Účastníci kolokvia se ve většině shodují na následujícím:

• Dosud vykonané činnosti byly provedeny kvalifikovaně. Dosavadní průzkumy jsou dostatečným podkladem pro rozhodování o budoucnosti mostu a základem pro vypracování dalších projektů.
• Stav mostu je špatný a panuje shoda, že potřebuje naléhavý zásah.
• Opravu mostu na budoucí železniční zatížení lze považovat za možnou. Jde o inženýrskou výzvu, na její náročnost ale panují mezi členy kolokvia rozdílné názory. Znamená obecně větší dopad do omezení železniční dopravy.
• Vítězný koncept soutěžního dialogu považují účastníci kolokvia za technicky dobré a moderní řešení, které umožňuje naplnit budoucí potřeby železnice a dokáže kombinovat potřeby více druhů dopravy. Vítězný návrh také umožňuje přemístění stávajícího mostu do nové polohy.
• Z hlediska kulturního dědictví se doporučuje po definování projektu projednat další postup s poradní misí nebo reaktivní monitorovací misí UNESCO.

Z vyjádření účastníků kolokvia ke kladům a záporům lze prozatím shrnout, že se shodují na špatném stavu mostu s významnou korozí. Většina účastníků zastává názor, že oprava stávajícího mostu je technicky a finančně náročná a má omezenou životnost s vysokými náklady na další údržbu. Většina (7 z 10) se také přiklání k novému mostu, a to i s ohledem na potenciál pro další rozvoj města a dopravy. Dále je zmíněna a doporučena vhodnost přemístění a znovuvyužití původního mostu v nové poloze (např. jako lávka pro pěší).

Menší část kolokvia (2 z 10) považuje památkovou hodnotu mostu za natolik významnou, že se přiklání k jeho opravě a považuje ji za reálnou z pohledu bezpečnosti i nákladů. Nový tříkolejný most nepovažuje za nutný.