Od roku 2002, kdy došlo celkem ke 206 úmrtím při plnění pracovních povinností, postupně klesal jejich počet, až se v loňském roce zastavil poprvé pod hranicí 100 smrtelných pracovních úrazů během jednoho kalendářního roku. Ministerstvo práce a sociálních věcí a Státní úřad inspekce práce považují dlouhodobě oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za svou prioritu a budou kontinuálně pokračovat v opatřeních vedoucích mimo jiné i ke snížení pracovní úrazovosti.

Od roku 2002, kdy bylo celkem 206 smrtelných pracovních úrazů, se jejich počet snižoval až do roku 2006, kdy jich bylo 152. V letech následující hospodářské konjunktury opět o něco vzrostl a poté v roce 2009 výrazně klesl na 105 případů. V následujících letech se pohyboval mezi 110-120 případy, v roce 2016 klesl na 104 případy a loni na 95 případů.

Smrtelné pracovní úrazy podle krajů

Z pohledu regionálního, tj. podle místa, kde k úrazu došlo, se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v kraji Středočeském (15), Moravskoslezském (12) a Jihomoravském (10). V Libereckém kraji se naopak nestal žádný.

Zdroje smrtelných pracovních úrazů

Nejčastějším zdrojem byla pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (29 smrtelných pracovních úrazů), převážně šlo o dopravní nehody. Smrtelnými pracovními úrazy, které vznikly při dopravních nehodách dopravních prostředků na veřejných pozemních komunikacích, se inspekce práce v rámci své kontrolní činnosti nezabývá, na rozdíl od pracovních úrazů, ke kterým došlo při provozu dopravních prostředků na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách. Druhým nejpočetnějším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly budovy, konstrukce, povrchy, kdy se jedná hlavně o pády z výšky a do hloubky

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Podobně jako v roce 2016, i loni se nejvíce smrtelných pracovních úrazů stalo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika, a to v téměř 55 procentech (52 úmrtí). Další významnou příčinou je také používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru (13). Ostatní kategorie příčin pracovních úrazů jsou v záznamech o smrtelných pracovních úrazech uváděny v mnohem menší míře.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů podle vztahu k zaměstnavateli

Nejvíce smrtelných pracovních úrazů utrpěli zaměstnanci v pracovním poměru, přes 75 procent (72 úmrtí) z celkového počtu. Dále se na smrtelných pracovních úrazech podíleli zaměstnanci zaměstnaní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (11) a osoby vykonávající činnosti nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (9). Tzv. agenturní zaměstnanci (zaměstnanec agentury práce nebo dočasně přidělený k výkonu práce)  byli obětmi smrtelných pracovních úrazů ve 2 procentech případů (2).