Prosadili se tak nejen v domácí konkurenci jako vítězové českého kola, ale i v mezinárodním finále, do něhož postoupilo 58 nejlepších týmů z celého světa. Studenti obdrželi mimořádně cennou „studentskou cenu“, udělenou na základě demokratického hlasování osmapadesáti globálně nejlepších studentských týmů, které se většinově shodly na kvalitě jejich práce.

Úkolem letošního 16. ročníku bylo přeměnit reálnou industriální zónu v Saint-Denis ve Francii a navrhnout revitalizaci této oblasti, aby nově navržená lokalita měla obytnou, vzdělávací i rekreační funkci a současně respektovala historii daného místa. Vítězové národních kol měli své práce původně představit přímo v Paříži, vzhledem k pandemii však nakonec finále probíhalo formou videoprezentací, které studenti natočili v angličtině.

Návrh Jiřího Petrželky a Kristýny Klůsové, kteří oba na Fakultě stavební ČVUT studují program Architektura a stavitelství, si vzal za základ komplexní přístup k celé problematice – od analytické části až po finální architektonické a konstrukční řešení budov a šel cestou celkové udržitelnosti.

„Pomohlo nám přitom, že jsme se mohli s Kristýnou při přípravě projektu do Paříže podívat. Předtím jsme totiž měli k dispozici jen street mapy a katastry, na jejichž základě jsme si sice udělali 3D model, ale až na místě jsme mohli posoudit reálnou situaci,“ říká Jiří Petrželka. „Díky návštěvě pozemku jsme se mohli ujistit, že námi navržený koncept dává smysl pro danou lokalitu. Také jsme se přesvědčili, že téměř šestimetrový výškový rozdíl na pozemku není možné zanedbat, nýbrž lze využít k podpoře našeho konceptu, například podzemních garáží nebo komerčních prostor otevřených přes dvě podlaží spojující dvě výškové úrovně,“ doplňuje ho Kristýna Klůsová.

Oba studenti jsou ze stejného atelieru Katedry architektury na Fakultě stavební ČVUT, na projektu pracovali pod vedením týmu architektů Josefa Smoly, Ladislava Kalivody, Aleše Brotánka, Martina Starka a Jiřího Tencara. „Je obdivuhodné, co Jirka s Kristýnou dokázali, protože téma revitalizace osmihektarového pozemku brownfieldu v lokalitě St. Denis v Paříži bylo mimořádné náročné. Vyžadovalo nejen tvůrčí přístup, ale i velkou míru respektu k lokalitě, její historii a tradici,“ komentuje získání jedné z pěti hlavních cen Ing. arch. Josef Smola.

„Jsme jako fakulta na úspěch Kristýny Klůsové a Jiřího Petrželky velmi hrdí. Ukazuje v celosvětovém kontextu jak jejich schopnosti, tak unikátnost výuky na fakultě. O výjimečnosti jejich projektu a odvedené práci přitom vypovídá i skutečnost, že studenti s ním zvítězili i v mezinárodním kole SVOČ,“ uvádí prof. Karel Kabele, proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Kristýna Klůsová s Jiřím Petrželkou se rozhodli zasadit momentálně odříznuté a mrtvé území do sítě městských parků v Paříži a zpřístupnit oblast přeměnou brownfieldů v městskou zástavbu. Do návrhu zahrnuli i nové dopravní a pěší spojení a také zelené mosty přes řeku a železnici. Kompozici tvoří promísení funkční náplně prostor, komunitní a komerční prostory v přízemí, variabilně užitná veřejná prostranství a kulturní stavby s celodenním využitím. Vznikl tak bohatý a bezpečný městský prostor, plný živých průhledů se zacílením na společenskou interakci obyvatel. Studenti přitom brali v potaz i uhlíkovou stopu - rozhodli se využít materiály na bázi dřeva jako hlavní konstrukční materiál a cíleně použít přírodní a recyklované materiály od místních firem a dodavatelů. Betonové konstrukce byly navrženy pouze v prvním nadzemním podlaží a komunikačních jádrech jako odkaz na historickou tradici místa a k zajištění požární bezpečnosti staveb. Díky mírnější požární normě ve Francii jsou podlažní objekty navrženy z přiznaných CLT panelů. Tepelného komfortu a kvalitního vnitřní prostředí se dosáhlo kvalitními tepelně izolačními vlastnostmi obálky budov a řešením všech klíčových detailů. Vytápění a ohřev vody zajišťují obnovitelné zdroje energie a díky recyklaci šedé vody je docíleno 40% úspory pitné vody z vodovodního řádu. Dešťová voda je akumulována ve veřejných vodních prvcích nebo na zelených střechách a slouží k ochlazení a zlepšení mikroklimatu v celé oblasti. Vyprodukovaná elektrická energie je využita přímo v budovách, nebo akumulována v bateriovém úložišti. Energie je sdílena pomocí smart grid sítě mezi objekty s rozdílnou denní špičkou. Výsledkem celého návrhu jsou budovy v pasivním standardu a možnou soběstačností.

Studentská soutěž Multi-Comfortní dům je dvoukolová mezinárodní soutěž pořádaná společností Saint-Gobain od roku 2004. Účastnit se jí mohou všichni studenti vysokých škol ve všech stupních studia. Určena je jednotlivcům, případně týmům dvou studentů.

Více informací naleznete ZDE.

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Podle Metodiky 2017+ je nejlepší českou technikou ve skupině hodnocených technických vysokých škol. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 17 800 studentů. Pro akademický rok 2021/22 nabízí ČVUT svým studentům 227 akreditovaných studijních programů a z toho 94 v cizím jazyce. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. Podle výsledků takzvaného škálování všech výzkumných organizací dle Metodiky 2017+, které schválila na konci března 2021 Rada pro výzkum, vývoj a inovace, bylo ČVUT hodnoceno ve skupině pěti technických vysokých škol a obdrželo nejvyšší hodnocení stupněm A. ČVUT v Praze je v současné době na následujících pozicích podle žebříčku QS World University Rankings, který hodnotil 1673 univerzit po celém světě. V celosvětovém žebříčku QS World University Rankings je ČVUT na 403. místě a na 12. pozici v regionálním hodnocení „Emerging Europe and Central Asia“. V rámci hodnocení pro „Engineering – Civil and Structural" je ČVUT mezi 151. – 200. místem, v oblasti „Engineering – Mechanical“ na 201. – 250. místě, u „Engineering – Electrical“ na 201. až 250. pozici. V oblasti „Physics and Astronomy“ na 201. až 250. místě, „Natural Sciences“ jsou na 254. příčce. V oblasti „Computer Science and Information Systems" je na 201. – 250. místě, v oblasti „Material Sciences“ na 301. až 350. místě, v oblasti „Mathematics“ na 351. až 400. místě a v oblasti „Engineering and Technology“ je ČVUT na 221. místě. Více ZDE.