Záměrem této konference bylo seznámit účastníky se základními principy a některými aspekty budoucího vývoje průmyslové výroby. Průmysl 4.0, tzv. čtvrtá průmyslová revoluce, přináší úplné digitální propojení všech úrovní tvorby přidané hodnoty - od vývoje výrobku až po logistiku.

Z bleskové ankety dále vyplynulo, že přibližně 70 % výrobních firem působících v České republice považuje za hlavní přínos Průmyslu 4.0 zvýšení produktivity práce. Téměř čtvrtina firem si slibuje od zavádění Průmyslu 4.0 vyřešení nedostatku pracovních sil, zejména v technických oborech. Přibližně pětina podnikatelů předpokládá při zavádění Průmyslu 4.0 do každodenní praxe zlepšení své pozice na trhu u obchodních partnerů.

Při implementaci Průmyslu 4.0 očekávají firmy podporu od státu, v bleskové anketě se tak vyjádřily více jak čtyři pětiny firem. Nejvíce respondentů by vyžadovalo od státu daňovou podporu vývojových a inovačních aktivit přímo ve firmách (66 % firem). Téměř dvě pětiny respondentů si slibuje od implementace Průmyslu 4.0 důsledné využívání digitální komunikace státní správy ve styku s firmami. Zhruba třetina z nich očekává od státu v souvislosti se čtvrtou průmyslovou revolucí finančně nenáročné zpřístupnění výsledků vědecko-výzkumných aktivit výzkumných institucí a akademické sféry.

Zaměstnavatelé a podnikatelé poukázali i na některá úskalí úspěšného zavádění Průmyslu 4.0 jak na straně státu, tak i samotných firem. Téměř polovina respondentů upozorňuje na neexistující koncepci a strategii České republiky v oblasti digitální ekonomiky a aplikovaného výzkumu. Více než dvě pětiny zástupců firem (44 %) vnímají jako omezení zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí umožňujících plnohodnotnou komunikaci. Nemalá část podnikatelské sféry (přes 40 %) se obává zvyšující se legislativní zátěže.

Na straně firem by omezujícím faktorem mohly být těžkopádné rozhodovací procesy a nechuť včas přijímat strategická rozhodnutí a také tradiční pohled na řemesla, technické a humanitní obory či nepochopení nutné interdisciplinarity profesí. Na tato dvě úskalí upozorňuje téměř polovina firem. Zhruba pětina firem bere v úvahu určité negativní aspekty zavádění Průmyslu 4.0 jako je například diktát nadnárodních korporací a zvýšení závislosti českých firem na nich. Přibližně 10 % tuzemských firem již nyní vnímá nutnost řešení personálních otázek a tlaku na snižování zaměstnanosti.

"Firmy jsou relativně slušně připraveny na implementaci prvků Průmyslu 4.0 do procesu průmyslové výroby a s tím souvisejících činností. Potřebují však, aby stát vytvořil takové podmínky, aby tato implementace mohla skutečně proběhnout. Anketa potvrdila určité obavy firem, zda je stát připraven k potřebným změnám," uvedl Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, který byl hostitelem konference.

K výsledku ankety se vyjádřil i profesor Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a vedoucí Core Teamu Průmysl 4.0, který pracoval i na Národní iniciativě Průmysl 4.0. "Výsledek ankety plně reflektuje situaci v průmyslu a diskusi na dnešní konferenci. Je třeba zdůraznit, že klíč k úspěchu Průmyslu 4.0 není v technologiích, ale ve změně myšlení lidí. Zde musí sehrát hlavní roli sféra vzdělávání, bez dostatku kvalifikovaných lidí se dopředu nepohneme."