Všeobecná fakultní nemocnice v Praze uzavřela se společností STAPRO, s. r. o., v dubnu 1996 smlouvu na zpracování projektu nemocničního informačního systému včetně dodávky technického a programového vybavení a uvedení systému do plného provozu. V průběhu let 2006–2012 zadavatel rozšiřoval předmět smlouvy uzavíráním dalších smluv s dodavatelem. V roce 2013 zadavatel uzavřel s dodavatelem smlouvu na dobu určitou (48 měsíců) na poskytování služeb supervizní péče o dotčený nemocniční informační systém.  Z této smlouvy dále vyplývá, že všechny materiály, koncepty, know-how nebo techniky vztahující se k plnění smlouvy jsou ve vlastnictví dodavatele STAPRO a zadavatel je oprávněn pouze k jejich nevýhradnímu užívání. Po uplynutí účinnosti této smlouvy docházelo k poptávání uvedených služeb na základě jednotlivých objednávek, kdy cena poptávaných a obdržených služeb na zajištění supervizní péče o nemocniční informační systém od dodavatele STAPRO na základě jednotlivých objednávek dosáhla v letech 2017–2022 téměř 179 milionů korun bez DPH.

Vzhledem k tomu, že u každé z objednávek přesáhla její předpokládaná hodnota dva miliony korun, což je limit pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby, byl zadavatel povinen jednotlivé veřejné zakázky (objednávky) zadat v zadávacím řízení dle zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem. Zadavatel v tomto případě nemohl použít jednací řízení bez uveřejnění, jež odůvodňoval exkluzivitou dodavatele STAPRO spočívající v existenci jeho výhradních práv duševního vlastnictví, neboť nebyly kumulativně splněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění. Úřad ve svém rozhodnutí konstatoval, že v případě veřejných zakázek pravidelné povahy se jedná o trvající či pravidelně pořizované dodávky či služby, u nichž měl zadavatel při jejich zadávání vycházet z výpočtu předpokládané hodnoty jednotlivých veřejných zakázek, tedy z celkové ceny, kterou reálně uhradil za služby stejného druhu během 12 měsíců předcházejících datu zadání konkrétní veřejné zakázky.