Úřad rozhodl, že zadavatel porušil zákon o zadávání veřejných zakázek a jako opatření k nápravě zadávací řízení zrušil. Rozhodnutí není pravomocné a účastníci řízení proti němu mohou do 15 dnů podat rozklad k předsedovi Úřadu.

Úřad rozhodoval ve správním řízení, do něhož sloučil tři řízení zahájená na návrh a řízení zahájené z moci úřední. Úřad po detailním prověření relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, prošetřil postup zadavatele a mj. i na základě výsledků znaleckého zkoumání dospěl k následujícímu závěru:

Zadavatel porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona při poskytování části zadávací dokumentace, neboť nezajistil takové technické řešení, na jehož základě by bylo možné zcela jednoznačně určit a zpětně ověřit, zda se všem dodavatelům dostalo shodných informací, na jejichž základě měli sestavovat své nabídky.

Zadavatel předmětnou část dokumentace předával na přepisovatelných flash discích. Disky byly sice předávány na základě předávacího protokolu, ten však neuvádí žádné bližší informace o obsahu médií, např. ani přesný počet obsažených souborů. Předávací protokoly tedy neprokazují předání shodných informací. S ohledem na technická specifika flash disků nelze jejich obsah zpětně k určitému datu v minulosti zjistit a ověřit, což je mj. závěr znaleckého posudku. Shodnost informací ke dni předání dodavatelům tedy není možno ověřit ani z flash disků, které byly Úřadu předány.

Sám zadavatel přitom až do 23. 10. 2017 tvrdil, že všechny flash disky obsahovaly shodné informace. Posléze však připustil, že v průběhu poskytování zadávací dokumentace dodavatelům tuto dokumentaci upravil, respektive provedl anonymizaci, a fakticky tak vytvořil dvě sady flash disků.

Pokud jde o stav flash disků tak, jak byly Úřadu dne 24. 10. 2017 předány, při porovnání původní a tzv. „anonymizované“ verze bylo zjištěno, že se od sebe jednotlivé soubory v mnoha případech liší. Při mechanickém porovnání se jedná o rozdíly zhruba ve 30 tisících souborech. Nejedná se přitom jen o anonymizaci osobních údajů; ta naopak v mnoha případech provedena nebyla. Změněny jsou prokazatelně i informace, které osobními údaji nejsou. V tzv. „anonymizované“ verzi dokonce některé soubory zcela chybí, některé se obsahově liší.

O této úpravě zadávací dokumentace přitom zadavatel nikoho z účastníků zadávacího řízení neinformoval, ani o rozsahu jejího provedení nepořídil žádný záznam, což nadále posiluje pochybnosti o tom, zda se všem uchazečům o zakázku dostalo totožných informací.

Zadavatel rovněž pochybil, když stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti, když nevymezil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

V zadávací dokumentaci ministerstvo uvedlo, že předpokládá rozšíření zpoplatněných silnic 1. třídy o 900 km, tedy vymezilo rozsah předmětu plnění pouze odhadem a vymínilo si, že rozsah může případně měnit. K nacenění v rámci etapy 1 má však dojít fixní (paušální) částkou. Dodavatel tak dle názoru Úřadu musí mít k dispozici konkrétní (závazný) rozsah zpoplatněných pozemních komunikací, na kterých má systém vybudovat, i s ohledem na možnou variantnost nabízeného technického řešení.

Po zjištění pochybení tohoto charakteru bylo jediným možným opatřením k nápravě zrušení celého zadávacího řízení.

Pokud bude podán rozklad proti prvostupňovému rozhodnutí, má Úřad dle správního řádu lhůtu třiceti dní na zajištění všech náležitostí spojených s předáním spisu na druhou instanci. Od předání spisu pak začne běžet lhůta 60 dní na vydání rozhodnutí. O rozkladu bude rozhodovat předseda ÚOHS.

Úřad v rozhodnutí obsáhle vypořádal i pochybnosti zadavatele ohledně nakládání s dokumentací o zadávacím řízení a flash disky ze strany Úřadu. Všechny části dokumentace i flash disky jsou po celou dobu řízení ukládány v zabezpečených prostorách, uzamčených skříních a případně v trezorech. Součástí správního spisu jsou především ty části dokumentace a flash disky, které jsou relevantní pro správní řízení, resp. ty, které jsou zároveň podkladem pro vydání rozhodnutí. Jakoukoliv nežádoucí manipulaci s některými částmi dokumentace o zadávacím řízení a nesprávný úřední postup tedy Úřad může jednoznačně vyloučit, jak se již k této otázce ostatně vyjádřil dříve v tiskové zprávě ze dne 26. 4. 2018.

Úřad si je dobře vědom strategického významu prověřovaného zadávacího řízení. Jeho přezkumu se proto věnoval tým odborníků a specialistů na problematiku veřejných zakázek, který má dlouholeté zkušenosti s rozhodovací praxí v této oblasti.

Úřad dále doplňuje, že má zpracovanou vlastní analýzu, podle níž, pokud by zadavatel neprodleně po vydání rozhodnutí zahájil přípravné práce na novém zadávacím řízení, bylo by výběr elektronického mýtného od 1. 1. 2020 prostřednictvím dodavatele vybraného v otevřeném řízení stále možné zajistit, a to i při různých variantách předmětu plnění. Analýza je reakcí na materiál, který byl předložen vládě 11. 4. tohoto roku a k němuž se Úřad neměl příležitost vyjádřit. Materiál Ministerstva dopravy ve svém závěru zasahuje do rozhodovací nezávislosti ÚOHS.