ÚZSVM: Reakce na nepravdivé informace ohledně lyžařského areálu Harrachov

Příklady nepravdivých informací, které v reportáži zazněly:

V žádném případě není pravda, že by o způsobu naložení nebo o prodeji rozhodoval ministr financí Andrej Babiš. Celá záležitost hospodaření s pozemky v lyžařském areálu Harrachov vždy byla a je v gesci ÚZSVM, konkrétně územního pracoviště Hradec Králové.

Reportáž manipulativně zamlčela či upozadila hlavní důvody návrhu přímého prodeje provozovateli areálu, přestože reportér tyto informace prokazatelně měl od ÚZSVM k dispozici. Hlavními důvody návrhu přímého prodeje provozovateli areálu byla existence budov a staveb ve vlastnictví provozovatele na těchto pozemcích a z tohoto důvodu existence předkupního práva a zároveň fakt, že pozemky tvoří funkční celek dle judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu.
Není pravda, že ÚZSVM prodává lukrativní stavební pozemky v centru Harrachova, jde o pozemky pod stavbami ve vlastnictví provozovatele areálu a s nimi funkčně spojené pozemky pod sjezdovkami.
Soudní spor o výši nájmu zrušen nebyl, jednání bylo pouze odročeno. V případě, že k prodeji nedojde, soudní spor bude pokračovat a ÚZSVM bude důsledně hájit práva státu tak, jako tomu bylo dosud.
Podmínkou pro případný prodej je doplacení celého dlužného nájemného, a to v částce požadované ÚZSVM. Návrh na vklad do katastru nemovitostí by byl podán až v okamžiku, kdy provozovatel státu doplatí veškeré dluhy, tedy v okamžiku podání návrhu by již nebyl dlužníkem státu.
Cena byla stanovena podle znaleckého posudku zpracovaného v roce 2016 pro prodej nemovitostí. Není tak pravda, že by to byla cena „daleko nižší než tržní“. Posudek z roku 2015, na nějž se reportáž odvolává, byl zpracován pro účely stanovení ceny nájmu, nikoliv prodeje. U posudku (z roku 2015), který byl zpracován pro účely stanovení nájemného, byl způsob stanovení výše nájemného zpochybněn dvěma sekcemi Ministerstva financí pro jeho podstatné vady. Sekce 03 MF doporučovala, aby znalecký posudek byl přepracován nebo aby byl vypracován nový znalecký posudek. Vzhledem k tomu, že původní znalec na svém posudku trval, Územní pracoviště ÚZSVM v Hradci Králové podalo žalobu k soudu, aby ten určil výši nájemného. Nový znalecký posudek na nájem ÚZSVM odmítl zpracovat. Následně ÚZSVM obdržel žádost od provozovatele areálu a současně majitele staveb na prodej příslušných pozemků. Situaci ÚZSVM důkladně analyzoval, a to včetně dostupné judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu. Byly shledány zákonné i judikáty prokázané důvody pro přímý prodej pozemků provozovateli areálu a vlastníkovi staveb v areálu se nacházejících. Aby bylo možné prodej uskutečnit, ÚZSVM podle zákona nechal v roce 2016 zpracovat znalecký posudek pro stanovení kupní ceny. Vzhledem ke vzniklým pochybnostem (dvou sekcí MF) o znaleckém posudku z roku 2015 na stanovení nájemného, byl pro stanovení ceny pro prodej pozemků zadán znalecký posudek znaleckému ústavu Activities. Tento znalecký ústav měl samozřejmě posudek z roku 2015 k dispozici. Navíc dle územního pracoviště znalec, který zpracovával posudek v roce 2015, odmítl komunikovat.
ÚZSVM při hospodaření se státním majetkem musí respektovat zákony České republiky, zejména zákon o majetku státu, podle kterého je ÚZSVM povinen trvale nepotřebný majetek realizovat ve prospěch třetích osob. Pokud má pan poslanec Ploc názor, že „tyto pozemky si měl stát nechat a dlouhodobě je pronajímat, ale neměl by se jich zbavovat“, mohl jakožto dlouholetý poslanec Parlamentu ČR již dávno prosadit změnu zákona.
Výroky starostky města Harrachov jsou účelové a naprosto odlišné od toho, co prohlašovala v minulosti, kdy například sdělila, že podporuje prodej pozemků Sportovnímu areálu Harrachov za „rozumnou cenu“, kolem 20 milionů korun. To ÚZSVM razantně odmítl pro rozpor se zákonem. ÚZSVM paní starostce sdělil, že pro případný prodej bude zpracován znalecký posudek. ÚZSVM v minulosti rovněž důrazně odmítl protizákonné návrhy paní starostky, například prodat pozemky městu za symbolickou cenu 1 Kč.

Zveřejňujeme plné znění odpovědí zaslaných Reportérům ČT, z nichž ovšem nejdůležitější části zůstaly bohužel nevyužity:

1. Proč se stát rozhodl tyto pozemky prodat? Nebyl by lepší jejich pronájem nebo prodej městu Harrachov?

Takový postup stanoví zákon. ÚZSVM tyto pozemky pro svou činnost trvale nepotřebuje, proto je nabízel všem organizačním složkám státu, přičemž žádná o ně neprojevila zájem. Tím byla deklarována trvalá nepotřebnost pro stát. V případě trvale nepotřebného majetku zákon o majetku státu stanoví povinnost jeho realizace ve prospěch třetích osob. Pro přímý prodej městu Harrachov nebyl zjištěn žádný právní titul (na rozdíl od majitele staveb, který má předkupní právo, a areál ve svém souhrnu tvoří funkční celek, viz níže). Do kupní smlouvy byly ale zapracovány požadavky starostky města Harrachov na spolupráci a rozvoj. Prioritou našeho Úřadu je prodat areál jako celek, neboť v takovém případě může být dosaženo nejvyšší kupní ceny.

2. Zhruba před rokem se stát začal soudit s a.s. Sportovní areál Harrachov kvůli tomu, že akciovka neplatila navýšené nájemné a tím pádem státu dlužila. ÚZSVM tvrdil, že s dlužníkem o prodeji pozemků jednat nebude. Proč nastal obrat v nazírání na tento způsob prodeje, jaký měl stát /ÚZSVM/ důvod pro to, aby soudní spor zrušil a akciovce pozemky prodal, resp. podepsal kupní smlouvu?

Soud o doplacení požadované výše nájemného zrušen nebyl, došlo pouze k odročení jednání. Podmínky kupní smlouvy jasně stanoví, že kupující by musel doplatit veškeré nároky ÚZSVM, a to v jím u soudu požadované, navýšené částce. Pokud pozemky prodány nebudou, soud bude i nadále pokračovat.

3. Proč jste se rozhodli pro přímý prodej a ne pro výběrové řízení?

Při samotném rozhodování o formě konečného způsobu naložení s majetkem v lyžařském areálu Harrachov musel ÚZSVM postupovat podle platné právní úpravy a judikatury, neboť a) Sportovní areál Harrachov a.s. je vlastníkem staveb, které se na části pozemků nacházejí, a svědčí mu tedy zákonné předkupní právo dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a b) tyto stavby společně s pozemky ve vlastnictví státu tvoří funkční celek., jak mj. dokládá níže uvedená judikatura.

V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 35/2008 je uvedeno, že „vlek nemůže být provozován jak bez pozemku, na kterém lyžaři při provozu vleku jezdí, tak i bez sjezdové trasy, bez níž by ztratil provoz vleku smysl“. V rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 3608/2007 Nejvyšší soud stanoví, že „provozování vleku bez současného využívání pozemků, na nichž je vlek umístěn, je k určenému účelu nemožné; jedná se tudíž o pozemky se stavbou funkčně spojené“. Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. II.ÚS 78/98 k problematice praví, že „při posuzování jednotlivých staveb nacházejících se ve sportovním zařízení, se jedná z technického hlediska o stavební objekty, které jsou sice schopny samostatné stavební existence a samostatného plnění určité vymezené funkce, ale z hlediska fungování a provozování sportu v areálu nemohou být osamostatněny ve smyslu ukončení jejich dosavadních funkcí, nemá-li dojít ke kolapsu sportovní činnosti“.

4. Co brání tomu, aby kupní smlouva nabyla účinnosti, tzn. obchod byl realizován?

V současnosti probíhají jednání se schvalujícím ministerstvem – Ministerstvem životního prostředí.

5. Může dojít k tomu, že obchod realizován nebude?

Ano, i to se může stát.