K úsporám za nájemné

ÚZSVM od samého počátku, včetně jednání s panem primátorem, uváděl potenciální roční úsporu při uskutečnění projektu na cca 0,4 miliardy korun. Důkazem je i zveřejněná prezentace na straně 8. Tento údaj se skládá jednak z úspory na nájemném ve výši cca 300 milionů korun a zbylá částka představuje úsporu na provozu a údržbě. ÚZSVM nikdy netvrdil, že je možné ušetřit celých 0,5 miliardy korun na nájemném, mj. protože některé instituce sídlící v nájmu není možné přestěhovat mimo daný územní obvod města. Typicky jde o úřady práce, které kvůli dostupnosti klientů musí zůstat v dané městské části a nelze je přemístit jinam. Proto v těchto případech, kde v příslušném obvodu nemá stát vlastní budovu, bude nutné i nadále využívat nestátní objekty.  Ze strany pana primátora se tedy jedná o zcela nepravdivé tvrzení.

K úsporám za provoz a údržbu

ÚZSVM nikdy netvrdil, že se tímto projektem v horizontu pěti let uspoří 13 miliard korun na provozu a údržbě. ÚZSVM od počátku uváděl (a důkazem je i zveřejněná prezentace z jednání se zástupci hlavního města Prahy na straně 3), že státu v horizontu 10 let hrozí výdaje za provoz a údržbu ve výši téměř 13 miliard korun. ÚZSVM nikdy netvrdil, že případnou výstavbou administrativního komplexu by se uspořila celá částka. Ostatně ze základní logiky vyplývá, že pokud by byla pravda co říká pan primátor, tak by návratnost projektu při odhadovaných výdajích 10 miliard korun byla okamžitá i bez prodeje jakékoliv budovy, což ÚZSVM samozřejmě nikdy netvrdil. I v tomto případě je důkazem prezentace, s níž byl primátor seznámen již 30. ledna 2019. Nejde tedy o žádné „manažerské selhání“, ale buď o absolutní nepochopení problematiky, nebo záměrné matení veřejnosti a ze strany pana primátora.

Roční úspora výdajů na provoz a údržbu z titulu přesunu části státních zaměstnanců ze stávajících energeticky náročných budov (stávající objekty jsou zařazeny nejčastěji do třídy D a horší, tedy nevyhovující, nehospodárná, velmi nehospodárná, mimořádně nehospodárná) do nového administrativního  komplexu s parametry „téměř nulové spotřeby energie“ (NZEB), je odhadnuta na 82 mil. Kč/rok. Je stanovena odborným odhadem jako 30% úspora z budov zařazených do tzv. primární dislokace (přesun do administrativního komplexu), kde výdaje na provoz a údržbu dosahují výše 273 mil. Kč/rok. Další úspory v provozu a údržbě by byly za objekty, které jsou zvažovány k prodeji, ale nejsou součástí primární dislokace.

K absenci vyčíslení nákladů na adaptaci budov k jejich novému účelu

U budov, které by byly nabízeny k transparentnímu prodeji, by o jejich dalším využití rozhodoval nový vlastník (ať již to bude soukromý vlastník nebo město), přičemž je to právě Magistrát hlavního města Prahy, který může pomocí svých předpisů ovlivňovat využití konkrétních budov. ÚZSVM uváděl příklady budov, které byly původně postaveny jako bytové, ale následně byly přestavěny na kanceláře. Uvádět v současnosti konkrétní výdaje na adaptaci budov by bylo tedy zcela nesmyslné. 

ÚZSVM od počátku uváděl, že u historicky cenných budov navržených k otevření veřejnosti bude muset proběhnout debata odborné veřejnosti ohledně konkrétního využití. Podíleli by se na ní odborníci z oblasti kultury nebo výstavnictví, zejména z Ministerstva kultury nebo z Národního památkového ústavu. Připomínáme, že by k případnému otevření veřejnosti mohlo dojít až po výstavbě administrativního komplexu a po vystěhování současných uživatelů. To by nastalo v ideálním případě (pokud by se stavělo na pozemcích, kde to povoluje územní plán, což je v rozporu s požadavky Prahy) v horizontu cca 10 let. Rovněž nelze vyloučit, že nebude třeba přistoupit k žádné zásadní adaptaci. 

Dále je třeba upozornit, že ačkoliv primátor hlavního města Prahy požaduje kromě veškerých detailních údajů týkajících se administrativního komplexu mimo jiné také převést Karlínská kasárna do vlastnictví hlavního města Prahy, doposud nedodal k této žádosti jakékoliv podklady, o které byl ze strany ÚZSVM opakovaně žádán.