Podnět k dořešení pozůstalosti byl podán ze strany ÚZSVM v rámci dohledávání nedostatečně identifikovaného vlastníka. Jednalo se o spoluvlastnický podíl na dvou pozemcích orné půdy o celkové výměře 346 m2 ve Všestarech.

V dodatečném řízení tak spoluvlastnické podíly získaly rovným dílem jeho čtyři děti, syn a tři dcery. Jedna z dcer zemřela v roce 1960 bez dědiců, jejím právním nástupcem je tedy stát, kterému připadne její podíl. Další sourozenci již právoplatné dědice měli.

Nesporný patent přijatý za doby vlády císaře Františka Josefa I. byl zrušen až zákonem č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních (občanský soudní řád), a to ke dni 1. 1. 1951. Byl tedy platný a účinný skoro sto let.

Odúmrť je v právním řádu České republiky obecně definována v občanském zákoníku takto: dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu. Příslušnost ÚZSVM hospodařit s takto nabytým majetkem vyplývá ze zákona o majetku státu.