Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po České republice – Ministerstvu spravedlnosti zaplacení částky 842 400 000 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od roku 1995. Žalobce se domáhal po České republice zaplacení částky jako náhrady škody, která mu měla být způsobena Policí ČR v souvislosti s trestním řízením a nevrácením originálu vkladového certifikátu vystaveného bankou v září 1995 na částku 780 000 000 Kč.

Soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl a dal tak za pravdu ÚZSVM, který zastupoval Ministerstvo spravedlnosti. ÚZSVM ve sporu namítal, že žalobci nemohla vzniknout žádná škoda v důsledku řádného nevrácení vkladového certifikátu. Nejpodstatnější důvod vylučující vznik škody na straně žalobce byla ta skutečnost, že vkladový list opravňoval držitele požádat po jeho splatnosti k nároku na vyplacení vložené částky ve výši 780 000 000 Kč spolu s úroky ve  výši 62 400 000 Kč. Splatnost certifikátu nastala v září 1996 a od tohoto okamžiku počala držiteli vkladového certifikátu běžet zákonná tříletá promlčecí lhůta k výplatě dané částky, která skončila v září 1999.

Od října 1999 se žalobce nemohl žádným zákonným způsobem domoci po bance výplaty částky. Žalobce teprve dne 8. 10. 2002 dobrovolně vydal Policii ČR tento vkladový certifikát. Soud proto dal za pravdu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, že žalobci nemohla v důsledku činnosti Policie ČR vzniknout žádná škoda, protože v době dobrovolného vydání vkladového certifikátu i v době, kdy jej měla Policie ČR žalobci vrátit, se již jednalo fakticky o zcela bezcennou listinu, na jejímž základě by se žalobce nemohl domoci výplaty jakékoliv částky. I v tomto případě právní zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových naplnili své poslání, jímž je účinné hájení majetkových zájmů České republiky.