Úloha vědy? Nové vedení Akademie věd chce posílit prestiž výzkumu

26.03.2021 9:34 | Zprávy

V první polovině března 2021 potvrdil prezident ve funkci předsedkyně Akademie věd ČR Evu Zažímalovou. O dva týdny později, 23. března, zvolili delegáti Akademického sněmu AV ČR nové členy Akademické a Vědecké rady AV ČR pro léta 2021–2025. Stejně jako na konci loňského roku se i letošní jarní zasedání uskutečnilo distančně a online.

Úloha vědy? Nové vedení Akademie věd chce posílit prestiž výzkumu
Foto: AV ČR
Popisek: Logo Akademie věd ČR

Obě volby – na konci loňského roku i letošní – se uskutečnily prostřednictvím speciální volební aplikace. Více než dvě stovky přihlášených delegátů zvolily na LVII. zasedání Akademického sněmu celkem 15 členů Akademické rady AV ČR a 29 členů Vědecké rady AV ČR pro funkční období 2021–2025.

V Akademické radě AV ČR vedle šesti vědců, kteří s touto pozicí už mají zkušenost z předchozího období, zasedne i devět nových osobností z pracovišť Akademie věd ČR: Ilona Müllerová z Ústavu přístrojové techniky, dále Ondřej Beránek z Orientálního ústavu, David Honys z Ústavu experimentální botaniky, Jiří Homola z Ústavu fotoniky a elektroniky, Pavel Janáček z Ústavu pro českou literaturu, Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu, Jiří Plešek z Ústavu termomechaniky, Štefan Vajda z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského a Jan Vondráček z Biofyzikálního ústavu.

Celkem 17 členů Akademické rady (včetně předsedkyně Evy Zažímalové a předsedy Vědecké rady) bude v příštích čtyřech letech působit jako výkonný orgán. Vědecká rada má pro změnu pověření pro koncepční a poradní funkci v otázkách přípravy a realizace vědní politiky Akademie věd. Jejich mandát začíná 25. března 2021.

Pozvání na online zasedání Akademického sněmu přijali i významní hosté. Mezi jinými také předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil, který delegátům Akademického sněmu poděkoval za cenné rady a expertizy, jež odborníci politikům poskytují například prostřednictvím tzv. AVexů: „Chci, aby vaše názory byly slyšet, měly respekt a politici jim s pokorou naslouchali, a to třeba v souvislosti s programy Strategie AV21 Odolná společnost a Virologie, což jsou přesně ty oblasti, jimž se musíme věnovat.“

Postoj výzkumníků, badatelských skupin a ústavů při řešení otázek spojených s překonáním covidové krize ocenil místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Vladimír Mařík. Mimo jiné vyzdvihl, že právě Strategie AV21 a jednotlivé programy jsou velmi inspirující. Pozve proto jejich koordinátory, aby na některém z dalších zasedání RVVI nabídli své zkušenosti a znalosti ostatním aktérům českého vědního prostředí.

Rozpočet Akademie věd se zvýšil

Důležitou otázkou, kterou se budou v příštích letech zabývat noví členové Akademické rady AV ČR, jsou pochopitelně finance. Aktuálně byl rozpočet Akademie věd meziročně navýšen o 539,6 milionu na celkových 6 563 milionů korun. „Vidíme za tím změnu pohledu na význam vědy a ocenění výsledků a důležitosti našich pracovišť,“ vyzdvihuje Eva Zažímalová. Přesto podle jejího názoru přetrvává „bolest“ nízkého podílu institucionálních prostředků – podle srovnání se zahraničím by měly tvořit optimálně sedmdesát až osmdesát procent financování, jak je tomu například v sousedním Německu. U nás je to v průměru čtyřicet procent, což samozřejmě snižuje dlouhodobou perspektivu vědního prostředí.

Nové virologické centrum?

Předsedkyně Eva Zažímalová také uvedla, že výzvou pro nadcházející roky je vybudovat národní virologické centrum v působnosti Akademie věd a ve spolupráci s relevantními partnery z dalších institucí: „Poslední měsíce pandemie totiž jasně ukázaly, že je pro Českou republiku nezbytné, aby měla národní autoritu a dostatečné lidské, metodické i technické kapacity v oblasti virologie.“

Podle místopředsedy vlády a zároveň místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka česká věda v době covidu obstála a nyní je třeba se dívat také do budoucna. V této souvislosti ve videozdravici vyzdvihl, že se daří postupně navyšovat institucionální prostředky až ke dvěma procentům HDP: „Letos jsme na vědu a výzkum vyčlenili 38,5 miliardy korun, prostředky se navyšují také Akademii věd. Další finance by měl přinést Národní program obnovy, který počítá s výdaji ve výši 12,5 miliardy korun jen pro vědu a výzkum, jmenovitě také na virologický výzkum.“

Místopředseda Akademie věd ČR Zdeněk Havlas v této souvislosti dodává, že tak jak si nové virologické centrum a jeho vybavení představuje, mělo by se zařadit mezi nejlépe vybavené na světě: „Je ovšem potřeba ho naplnit odborníky na nejvyšší úrovni a novou generaci virologů vychovat co nejdříve. Určitě by se hledali i odborníci ze zahraničí.“

Seznam nově zvolených členů Akademické rady AV ČR pro období 2021–2025

Za I. vědní oblast:

prof. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR; Ing. Ilona Müllerová, DrSc., Ústav přístrojové techniky AV ČR; doc. Ing. Luboš Náhlík, Ph.D., Ústav fyziky materiálů AV ČR; Ing. Jiří Plešek, CSc., Ústav termomechaniky AV ČR; prof. Jan Řídký, DrSc., Fyzikální ústav AV ČR

Za II. vědní oblast:

RNDr. Martin Bilej, DrSc., Mikrobiologický ústav AV ČR; Ing. Jana Bludská, CSc., Ústav anorganické chemie AV ČR; RNDr. Zdeněk Havlas, DrSc., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR; doc. RNDr. David Honys, Ph.D., Ústav experimentální botaniky AV ČR; RNDr. Štefan Vajda, CSc., Dr. habil., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR; prof. RNDr. Jan Vondráček, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR

Za III. vědní oblast:

Mgr. Ondřej Beránek, Ph.D., Orientální ústav AV ČR; Ing. Pavel Janáček, Ph.D., Ústav pro českou literaturu AV ČR; RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., Sociologický ústav AV ČR; PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA, Ústav pro jazyk český AV ČR

Seznam nově zvolených členů Vědecké rady AV ČR pro období 2021–2025

Za I. vědní oblast:

prof. Ing. Jiří Čtyroký, DrSc., Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR; prof. RNDr. Miroslav Engliš, DrSc., Matematický ústav AV ČR; RNDr. Antonín Fejfar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR; doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc., Astronomický ústav AV ČR; prof. Ing. Josef Lazar, Dr., Ústav přístrojové techniky AV ČR; prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., Ústav fyziky atmosféry AV ČR; prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc., Ústav informatiky AV ČR

Za II. vědní oblast:

doc. RNDr. Eva Bártová, Ph.D., DSc., Biofyzikální ústav AV ČR; prof. Ing. Michal Hocek, CSc., DSc., Ústav organické chemie a biochemie AV ČR; RNDr. Pavel Kubáň, DSc., Ústav analytické chemie AV ČR; RNDr. Jaroslav Kuneš, DrSc., Fyziologický ústav AV ČR; prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., Biologické centrum AV ČR, Parazitologický ústav; prof. RNDr. Ondřej Prášil, Ph.D., Mikrobiologický ústav AV ČR; prof. Ing. Petr Ráb, DrSc., dr. h. c., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Za III. vědní oblast:

PhDr. Pavel Baran, CSc., Filosofický ústav AV ČR; prof. PhDr. Marek Blatný, DrSc., Psychologický ústav AV ČR; prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš, Ústav státu a práva AV ČR; PhDr. Zdenka Mansfeldová, CSc., Sociologický ústav AV ČR; prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc., Historický ústav AV ČR; PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D., Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Externí nově zvolení členové Vědecké rady AV ČR pro období 2021–2025

prof. Ing. Petr Dvořák, CSc., Masarykova univerzita v Brně; doc. Mirjam Friedová, Ph.D., Univerzita Karlova; doc. RNDr. Pavel Krejčí, CSc., České vysoké učení technické v Praze; prof. RNDr. Miroslav Mašláň, CSc., Univerzita Palackého; Univ. Prof. Mag. Dr. Stefan Michael Newerkla, Universität Wien; prof. Ing. Aleš Růžička, Ph.D., Univerzita Pardubice; prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc., Univerzita Karlova; prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., Univerzita Pardubice; prof. Dr. Martin Schulze Wessel, Ludwig-Maximilians Universität München

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hospodářská komora: Dvě třetiny firem počítají se zvyšováním platů zaměstnancům v příštím roce

22:28 Hospodářská komora: Dvě třetiny firem počítají se zvyšováním platů zaměstnancům v příštím roce

Téměř dvě třetiny firem počítají s tím, že v příštím roce svým zaměstnancům zvýší mzdy. Polovina z n…