Jen za poslední tři roky vynaložil na více než 550 bezpečnostních přepážek 32 mil. Kč. Postupně vybavuje kamerovými systémy pracoviště a velmi úzce spolupracuje s Policí ČR. Zároveň ale musí dbát na proklientský přístup a umožnit veřejnosti, aby své záležitosti mohla vyřídit v příjemném prostředí. V návaznosti na tragickou událost, ke které došlo na kontaktním pracovišti v pražské Bělehradské ulici bude klást na zajištění bezpečnosti ještě větší důraz.

ÚP ČR v rámci svých možností a proporcí, které nabízejí budovy, v nichž jednotlivá pracoviště sídlí, využívá hned několik opatření na ochranu svých zaměstnanců – vyšší počet pracovníků v kancelářích, bezpečnostní přepážky, navzájem propojené místnosti z důvodu zajištění cesty úniku před agresorem, SOS tlačítka, bezpečnostní kamery nebo ostrahu. Zajištění bezpečnosti zohledňuje i v rámci rekonstrukcí či výstavby nových budov. A v maximální možné míře využívá i nových technologií. Bezpečnost zvyšují pravidelné návštěvy městské a státní policie. Zaměstnanci úřadu procházejí psychologickou přípravou, aby věděli, jak jednat s klienty v konkrétní situaci. Opatření doplňují prosklené dveře, které umožňují ostraze během úředních hodin diskrétně sledovat průběhy jednání v kancelářích, nebo vytvoření klientských zón. Každé pracoviště ÚP ČR je také vybaveno informací o zákazu vstupu se zbraní a o konkrétních bezpečnostních opatřeních v dané budově, nad rámec těch už uvedených.

„Tragická událost, při které přišla o život na pracovišti naše zaměstnankyně, nemá v historii existence samostatného Úřadu práce ČR obdoby. A nesmí se už nikdy opakovat. Proto se ještě více zaměříme na posílení bezpečnosti našich úředníků. Je to oblast, která má naši maximální pozornost. Důkazem je například dohoda o spolupráci, kterou ÚP ČR v loňském roce uzavřel s Policií ČR, a jejíž náplní je především zabezpečení objektů a ochrana zaměstnanců,“ uvádí generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon. 

Mezi hlavní důvody, které vedou k napadání zaměstnanců ÚP ČR, patří například nespokojenost s výplatním termínem, s výší dávek či jejich nevyplacením v hotovosti, nepřiznáním dávky či podpory v nezaměstnanosti nebo se zákonným sankčním vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Velkou roli hrají v tomto ohledu také exekuce. Nejčastějšími terči slovního a fyzického napadání ze strany klientů jsou pracovníci hmotné nouze. Dochází k nim ale i v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory. Z 99 % působí na těchto postech ženy, které jsou verbálně napadány velmi ponižujícím způsobem.

Stovky slovních útoků zaznamenávají ročně zaměstnanci Úřadu práce ČR po celé republice. Agresivita klientů roste. Jen v průběhu ledna až května letošního roku došlo k 168 incidentům. Padlo celkem 17 trestních oznámení. Z celkového počtu všech konfliktů se během pěti měsíců letošního roku v 56 případech jednalo o vyhrůžky, 64 incidentů tvořily vulgární slovní útoky a v 8 případech se jednalo o napadení fyzické. U 9 útoků pak došlo k poškození majetku. Mezi regiony, kde dochází každoročně k incidentům nejčastěji, patří Ústecký (27) a Moravskoslezský (38) kraj. Počet incidentů v závorce je v těchto krajích uveden za období od ledna do května 2021. Stoupá i počet útoků, kdy jsou klienti pod vlivem alkoholu či návykových látek. Měsíčně jde o několik desítek takových případů. Pro srovnání – za celý loňský rok bylo evidováno 458 incidentů, podáno bylo 38 trestních oznámení

Dne 29. 6. 2021 došlo k naprosto bezprecedentnímu útoku na zaměstnankyni Úřadu práce ČR střelnou zbraní, který měl fatální následky. Podezřelou byla osoba, jež v roce 2016 oběti vyhrožovala smrtí v souvislosti s rozhodnutím, které úřednice učinila v rámci své pracovní náplně. V návaznosti na výhružky podala trestní oznámení jak oběť, tak i Úřad práce ČR. V letech 2017 – 2019 podezřelý pobíral na základě vzniku nároku dle platné legislativy podporu v nezaměstnanosti, kterou mu tehdy přiznalo Kontaktní pracoviště ÚP ČR pro Prahu 8, a to v řádech stovek tisíců korun. Nebyly dále zaznamenány žádné další hrozby a neexistoval poznatek ze strany ÚP ČR, že by mohlo od podezřelého hrozit nebezpečí. Přesto se tak stalo. Objasnění této tragédie náleží orgánům činných v trestním řízení. Ačkoli je otázkou, zda by sebedokonalejší bezpečnostní opatření mohla zabránit takovému zákeřnému zločinu, ve snaze zajistit maximální možnou bezpečnost nejen zaměstnanců ÚP ČR, ale i klientů, přistupuje Úřad práce ČR k dalším systémovým opatřením.