Úřad vlády: Premiér Petr Fiala se zúčastnil konference Školství 2023

04.11.2022 10:29 | Tisková zpráva

Premiér Petr Fiala se ve čtvrtek 3. listopadu 2022 zúčastnil konference Školství 2023. Hlavními tématy konference byly maturity, dopady pandemie koronaviru na školství, financování školství v roce 2023 či inkluze. Konference se zúčastní také ministr školství Vladimír Balaš.

Úřad vlády: Premiér Petr Fiala se zúčastnil konference Školství 2023
Foto: Hans Štembera
Popisek: Před Úřadem vlády

Projev předsedy vlády Petra Fialy na konferenci Školství 2023

Dámy a pánové! Jsem rád, že jsem byl pozván na tuto konferenci. Jsem rád, že jsem se jí mohl účastnit, alespoň tedy tohoto slavnostního zahájení. To, že jsem tady, skutečně ukazuje význam, který přikládá česká vláda školství a vzdělání. Je to naše priorita a ta se projevuje nejenom ve slovech, ale i v činech a některé z nich připomenu.

Vzdělávání se osobně věnuji teoreticky a prakticky více než tři desítky let a pokládám téma vzdělání pro budoucnost České republiky. Otázek, se kterými se české školství potýká, je opravdu hodně. Kromě dlouhodobých problémů musíme řešit i aktuální výzvy. Jednou z nich byl Covid-19 a o tom, co to znamenalo pro školy, vám určitě nemusím nic říkat. Mimořádnou výzvou tohoto roku bylo vyrovnání se s přijetím vysokého počtu žáků a studentů z Ukrajiny, kterým naše země poskytuje dočasnou ochranu. Byla to poměrně náročná situace, hlavně proto, že jsme dlouho neznali přesný počet těch, kdo budou mít o nástup do české školy zájem.

Mám velkou radost a děkuji všem, kteří se na tom podíleli, že jsme to zvládli bez problémů. Začátek nového školního roku proběhl naprosto poklidně, ke konci září u nás studovalo přes 67 tisíc ukrajinských žáků a studentů. To není málo, ale přesto jsme tento počet dobře zvládli. Účastní se plnohodnotné výuky, mnoho z nich navštěvuje kroužky, základní umělecké školy a všechno, co náš vzdělávací systém nabízí. Chci proto ocenit všechny, kteří v této mimořádné zkoušce obstáli, od ministerstva školství až po jednotlivé ředitele a učitele.

Moje přání je, aby nás tato zkušenost vzájemně obohatila. Abychom Ukrajincům poskytli plnohodnotné vzdělávací prostředí, a abychom tím zároveň získali zpětnou vazbu, jak naše školství co nejlépe rozvíjet.

Ten rozvoj je opravdu nutný. Naše školství je v řadě ohledů dobře nastavené, síť škol je hustá a žáci si z nich odnášejí kvalitní společný základ znalostí. Jsou tu i slabiny, o kterých víme, víme o nich dlouhodobě, některé se ukazují v posledních letech a musíme na nich pracovat. Jedním z těch problémů jsou rozdíly mezi jednotlivými regiony, kvalitě vzdělávání. To je něco s čím se nemůžeme smířit nebo i určitá přetrvávající bezradnost některých pedagogů v tom, jak pracovat se zvlášť talentovanými žáky a jak ty talenty rozvíjet.

Bylo by pěkné, kdybych vám mohl říct, že ty problémy a nedostatky vyřeší nějaký jeden krok, nějaká jedna reforma, ale tak jednoduchá ta situace není. V minulosti jsme si vyzkoušeli, že když zredukujeme debatu na soustředění se na jedno opatření, které má kouzelně odstartovat nějakou proměnu, tak ten výsledek není takový, jaký si představujeme. Mnozí z vás asi byli u zavádění systému státních maturit nebo jednotných příjímacích zkoušek a všichni víme, že řada těch věcí, které jsme si od toho slibovali, se nenaplnila a nemá to ten efekt na vzdělávací systém, jak někteří předvídali. Já i teď varuji před takovým zjednodušeným uvažováním. Moje zkušenost i rektora univerzity a bývalého ministra školství je taková, že takový zázračný recept neexistuje. Musíme se na ten problém dívat opravdu komplexně a v souvislostech. To chce uplatňovat naše vláda, systémový přístup, který pracuje s řadou třeba i drobných kroků, které ale dohromady dávají nějaký smysl. My jsme ke vzdělávání od začátku přistupovali jako k prioritě. Projevuje se to v konkrétních krocích, některé tu teď připomenu.

Patří mezi ně třeba zvyšování platů učitelů, které chceme vyřešit systémově a dlouhodobě, a proto je navážeme na celkový vývoj mezd. Počítáme s tím, že plat pedagogických pracovníků se dostane a udrží na úrovni 130 % průměrné mzdy. Není to lehký úkol, víme, že odměňování učitelů se nedá vyřešit pouze zvyšováním tarifních mezd. Proto pracujeme na širších změnách, které učitelům dají možnost osobního rozvoje a budou je motivovat k dalšímu vzdělávání – tak, abychom mohli více oceňovat ty, kteří si to skutečně zaslouží.

Souběžně s tím investujeme do výstavby a rekonstrukce vzdělávací infrastruktury. Je potřeba stavět, modernizovat a rekonstruovat školní budovy a navyšovat jejich kapacity. Jsme dnes důsledku populačního vývoje v situaci, že bychom měli stavět i nové školy v některých regionech. Zde počítáme s prostředky z Integrovaného operačního programu, kde je do roku 2027 pro vzdělávací infrastrukturu alokováno přes 14 miliard korun. A stejně tak je potřeba pokračovat v digitální transformaci škol, aby si dokázaly udržet krok se světovými trendy a nepřipravovaly děti na svět, který je už minulostí.

Dobře si uvědomujeme jednu z hlavních slabin českého školství, je nevyvážená kvalita výuky napříč regiony. Proto v rámci Národního plánu obnovy investujeme asi 2,3 miliardy korun na doučování a podporu žáků v sociálně slabších regionech. Řešíme také problém digitální propasti, která ohrožuje znevýhodněné žáky. Letošní projekty jsou už uzavřené, ale výzva zaměřená na prevenci tohoto problému se opět otevře v příštím a přespříštím roce.

Podobně palčivou výzvou jsou reformy v oblasti výzkumu a vývoje, která má naprosto klíčový vliv na úspěch celé země v měnící se globální ekonomice. Z hlediska resortu školství to znamená především transformaci vysokoškolského vzdělávání a změny v organizaci doktorského studia, o kterých se právě vede debata mezi státem a orgány reprezentace vysokých škol. V rámci Národního plánu obnovy v této oblasti počítáme s projekty ve výši 3,3 miliard korun.

Všechna tato opatření budou něco stát. Školství je výraznou položkou státního rozpočtu. V příštím roce bude resort školství hospodařit s 263 miliardami korun, což znamená meziroční nárůst o 17 miliard. I z těchto čísel je vidět, že naše vláda považuje školství za svou prioritu. Z této částky jde přes 200 miliard do regionálního školství, 20 miliard na výzkum, vývoj a inovace a 31 miliard do vysokého školství. Finance zmiňuji proto, že jsou pro úspěšné fungování školství zásadní, ale zároveň musíme dbát na jejich efektivní vynakládání.

Co je důležité a co je nad všemi těmi kroky, které jsem tu zmínil, je rozsáhlá revize Rámcového vzdělávacího programu, na které s námi spolupracujete, která se nyní posunula z fáze veřejného připomínkování do fáze vnitřního projednávání změn na ministerstvu školství. Není to věc, která by se dala vyřešit v řádu týdnů, ale je to něco, co když se nám povede upravit společně, tak nepochybně přispěje ke kvalitě našeho vzdělávacího systému a hlavně k tomu, že naši žáci a studenti budou dostávat takové vzdělání, jaké potřebují pro uplatnění v životě.

Dámy a pánové, moc bych si přál, abychom pro debaty o jednotlivých dílčích reformách neztratili orientaci v celkové situaci. Nezapomínejme, že vzdělání je mimořádně hodnotné samo o sobě. Činí náš život kvalitnějším, bohatším, je těsně provázáno s úrovní veřejného prostoru, s kvalitou naší demokracie. Přímo určuje, jak bohaté a úspěšné Česko bude, jakou bude hrát roli ve světě, jak snadno se ubrání informačním útokům.

Debatujme tedy o změnách a opatřeních, snažme se do školství nasměrovat více prostředků, protože investic do vzdělání nemůže být nikdy dost. Ale nezapomínejme při tom na to, že vzdělávací politika musí mít jasnou orientaci, být hlavně srozumitelná, jednoduchá, a především musí dobře reagovat na společenskou poptávku. A ta je dnes jasná: Je nutné, aby se mladí lidé dokázali orientovat ve stále složitějším světě. Aby měli dost kompetencí a aby se v tom světě dokázali orientovat i hodnotově. Aby se naučili diskutovat a argumentovat, aby získali celkovou gramotnost a všeobecný rozhled. Závisí na tom úplně všechno. Na tom závisí budoucnost naší společnosti.

Proto se musíme soustředit na ty podstatné věci, se zbavit zbytečných formalit, dát školám větší prostor pro kreativní práci, pro individuální rozvoj žáků, abychom dokázali posilovat kritické myšlení, abychom v nich vyvolali to, co škola má vyvolat – abychom je naučili se celoživotně učit. Abychom do našich dětí vložili touhu po vzdělání, která je neopustí, ani když opustí školu. Vím, že je to dlouhodobý a obtížný úkol, ale věřím, že politika, kterou uděláme, tomu nějak napomůže. A samozřejmě spoléhám na vás, ředitelky, ředitele, učitelky, učitele, že díky tomu, s jakým nasazením a vírou svou práci vykonáváte, tak nakonec to všechno povede k tomu, že v České republice bude našim dětem poskytováno nejkvalitnější vzdělání. Přeji vám úspěšnou konferenci a děkuji vám za pozornost.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Radní projednali a odsouhlasili návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025

22:28 MHMP: Radní projednali a odsouhlasili návrh rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025

Hlavní město má v příštím roce hospodařit v rámci rozpočtu s objemem příjmů ve výši 110,92 miliardy …