Vláda stanovila, že na podporované zdroje energie vyčlení ze státního rozpočtu v roce 2025 jen 8,5 miliardy korun, což je o 4,35 miliardy méně, než kolik bylo vyčleněno na letošní rok. Zároveň odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která připlavila ministerstva financí a průmyslu a obchodu, jež mají výdaje státu na podporované zdroje energie v následujících letech zásadně snížit. Urychlenou novelou energetického zákona chce prosadit zavedení individuálních kontrol tzv. vnitřního výnosového procenta a zkorigovat jeho výpočet, stanovit nově rozsah povoleného vnitřního výnosového procenta v souladu s rozhodnutím Evropské komise a zrušit podporu ve dnech tzv. záporných cen elektřiny, tedy ve dnech, kdy je na trhu přebytek elektřiny, která obtížně hledá využití. Opatření se dotknou především fotovoltaických elektráren s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v roce 2009 a 2010. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí ZDE.

Vláda se zabývala také další pomocí obecním a krajským samosprávám s vypořádáním se následků zářijových ničivých povodní. Na žádost hejtmana Olomouckého kraje Josefa Suchánka i na obdobnou žádost ze strany Krizového štábu Moravskoslezského kraje schválila prodloužení doby nasazení až tisícovky příslušníků Armády ČR do pomoci s likvidací následků zářijových povodní z původního konce října o měsíc do konce listopadu. Vojáci budou pomáhat především při výstavbě náhradních přemostění na místě původních mostů poškozených nebo zničených povodněmi.

Kabinet také schválil poskytnutí dotace Olomouckému kraji ve výši půl miliardy korun z třicetimiliardové rezervy, kterou si vláda ve státním rozpočtu na letošní rok vytvořila na financování škod způsobených povodněmi. Peníze budou určeny na pokrytí prvotních nákladů spojených s odstraňováním následků povodňových škod. Už předtím vláda na tyto účely uvolnila 80 milionů pro Moravskoslezský kraj a 60 milionů pro Olomoucký kraj.

Vláda odsouhlasila také parametry dotačního programu Ministerstva životního prostředí Živel 4 – Pomoc v nouzi, který má sloužit obecním a krajským samosprávám se zajišťováním náhradních ubytovacích prostor pro osoby, kterým živelní pohroma zničila či zásadně poškodila domy či byty. Z programu bude možné financovat i zajištění náhradních prostor za uzavřené školy, školky a další školská nebo vzdělávací zařízení. Na program je k dispozici jedna miliarda korun a příjem žádostí bude spuštěn od 1. listopadu. Podrobnosti o programu obsahuje tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj ZDE.

Vláda rovněž vyslovila podporu poslaneckému návrhu novely stavebního zákona, kterou s dalšími poslanci připravil ministr dopravy Martin Kupka. Novela je součástí plánovaných kroků, tzv. legislativního a technického bypassu, které mají pomoci zprůchodnit stavební řízení po problémech se zavedením jeho digitalizace. Novela zákona má legislativně umožnit stavebním úřadům, orgánům územního plánovaní a dalším aktérům stavebního řízení na přechodnou dobu využívat některé nově zavedené informační systémy jen na bázi dobrovolnosti, případně používat alternativní postupy využívané před začátkem platnosti nového stavebního zákona. Díky tomu bude možné do spuštění nového digitálního stavebního řízení zajistit vyšší právní jistotu zaměstnanců stavebních úřadů a dotčených orgánů a omezit rizika sankcí za nesplnění milníků Národního plánu obnovy.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.