„Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu vítám, protože se shoduje s dlouhodobým postojem Ministerstva spravedlnosti ve věci narovnání platů soudců. To bylo ve více než 96 procentech případů vyřešeno dohodou o narovnání. Verdikt zároveň pomůže uzavřít i soudní spory těch, kteří na dohodu nepřistoupili, protože soudy mají povinnost při svém rozhodování nález Ústavního soudu respektovat,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Spor, který přerostl až v ústavní stížnost, se týkal požadavku na zpětné doplacení části platu konkrétního soudce. Jádrem rozhodování byla otázka, zda v případě, kdy Ústavní soud v minulosti zrušil koeficient, podle kterého se vypočítává plat soudců (dvouapůlnásobek průměrné měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře), se právní úprava automaticky vrací ke koeficientu dřívějšímu (trojnásobek). A dále otázka, od kdy se takový výpočet použije: zda až od samotného zrušení Ústavním soudem, či zda by měl být vztažen i na dobu před vyhlášením.  Primární argumentací České republiky jakožto hlavního účastníka řízení byla namítaná nemožnost „obživnutí“ a zpětné aplikace ustanovení zákona, které bylo změněno úpravou, kterou Ústavní soud prohlásil za protiústavní, a to zejména s ohledem na právní jistotu a legitimní očekávání. Tento závěr Ústavní soud ve svých nálezech zastával opakovaně.

Ministerstvo spravedlnosti jakožto vedlejší účastník řízení doplnilo tuto argumentaci i zdůrazněním, že se v daném případě nejednalo o zásah do ústavně garantovaných práv takové intenzity, který by odůvodňoval nárok na doplacení žalované částky (zejména s ohledem na fakt, že plat soudců je vždy násobkem mezd jiných osob v nepodnikatelské sféře).

Akcentovány byly dále ekonomické a rozpočtové dopady nálezu Ústavního soudu, zejména pak fakt, že se nález týká především období, kdy ekonomika ČR byla v recesi, platy státních zaměstnanců obecně nerostly a státní správa, včetně svých ústředních orgánů, snižovala počty svých zaměstnanců. S ohledem na tyto poznatky nebyl podle Ministerstva spravedlnosti důvod, aby soudcům platy rostly nebo jim byla zpětně vyplácena část platu, navíc na základě zpětné působnosti nálezu Ústavního soudu.

Rozhodnutí Ústavního soudu nemá přímý vliv na již uzavřené dohody se soudci ohledně jejich platových nároků v intencích usnesení vlády ze dne 9. února 2015 č. 90, nicméně se jedná o uzavření celé kauzy.

Se soudci bylo celkem uzavřeno 3 270 dohod, se státními zástupci 1 348 dohod. U soudců činila celková vyplacená částka, včetně souvisejícího zdravotního a sociálního pojištění a dalších nákladů, 825 milionů korun. Státním zástupcům bylo vyplaceno 219 milionů korun.