Vřesoviště unikátního rozsahu vznikla na dopadových plochách zrušeného vojenského prostoru Brdy vlivem odlesnění a dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy během vojenských cvičení. Dnes jsou součástí nejcennější I. zóny chráněné krajinné oblasti.

“Vřes obecný nesnáší zastínění korunami stromů a k úspěšnému zmlazování vyžaduje obnaženou minerální půdu. Po ukončení vojenského výcviku ale tyto plochy zarůstají náletovými dřevinami, hromadí se tu opad ze stromů a brání uchycení semenáčků vřesu. Přestárlé keříky vřesu postupně odumírají a bez potřebné péče, jakou jsou i řízené požáry, hrozí vřesovištím postupný zánik,“ vysvětluje Martin Adámek z Botanického ústavu Akademie věd.

Cvičení proběhlo na dopadové ploše Jordán, která má velikost celkem 450 ha. Na části plochy již postupným zarůstáním stromy došlo v minulosti k omezení vřesoviště, přesto se současná plocha vřesoviště na Jordánu odhaduje na 230 ha. Zásah proběhl na zlomku této rozlohy na dvou oddělených plochách o výměře 0,18 ha a 0,27 ha.

„Se zrušením vojenského újezdu došlo k rozšíření zásahových obvodů jednotek požární ochrany v Plzeňském kraji o velkou část CHKO Brdy. Hasiči musí počítat se zásahem ve specifickém prostředí s pyrotechnickou zátěží, kde je přímo ohrožen jejich život. Aby v tomto směru mohli působit bezpečně a efektivně, je třeba zabezpečit odpovídajícím způsobem jejich výcvik. Právě proto dnes probíhá taktické cvičení hasičských záchranných sborů Plzeňského kraje na dopadové ploše Jordán. Chceme nalézt taktický zásahový koncept využitelný i pro další dopadové plochy, zaměřený zejména na dopravu dostatečného množství vody na místo zásahu a požární obranu bez toho, že by hasiči museli do dopadové plochy přímo vstoupit.  Uvítali jsme proto možnost simulovat v souladu s plánem péče na cílových plochách reálnou mimořádnou událost, a věrně tak demonstrovat, jak se oheň na dopadové ploše chová, seznámit hasiče s riziky a základními taktickými principy zásahu s přítomností pyrotechnické zátěže. Pokud bychom cvičení nerealizovali, znamenalo by to, že při případném skutečném požáru budou jednotky zasahovat bez přípravy, což by vedlo k přímému ohrožení životů a zdraví zasahujících a řádově vyšším škodám na majetku a životním prostředí. Takto budeme odpovídajícím způsobem připraveni na možnost reálného ohně i za podmínek sucha a horka, které v letních měsících očekáváme. Máme představu, jak zásah provést, můžeme čerpat z praxe, protože Rokycansko je specifické zalesněnými plochami a měli jsme možnost si celou řadu věcí vyzkoušet,” říká Jan Hora, velitel taktického cvičení z HZS Rokycany.

„Řízené požáry jsou součástí Plánu péče o CHKO Brdy, který schválilo Ministerstvo životního prostředí. Nyní jsou pro řízené hoření vřesu téměř optimální podmínky, relativně vysoká vlhkost půdy i dřevní hmoty rostliny. V jiném ročním období, třeba v létě či na podzim, by bylo mnohem větší riziko nekontrolovatelného šíření požáru. V zimě a brzkém jaru zase podmínky neumožňují efektivní spalování rostlin. Jsem rád, že se hned po odchodu Armády ČR našla možnost, jak začít hledat způsob provedení této péče o dopadové plochy Jordán a Tok. Děkuji především HZS Plzeňského kraje za jejich vstřícnost, majiteli pozemků VLS ČR za souhlas s provedením a Armádě ČR za úpravu logistiky jejich výcviku, který umožnil, aby taktické cvičení mohlo proběhnout,” říká Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Brdy.

Za posledních 10 let proběhlo na dopadových plochách zhruba sto požárů různého rozsahu, nejvíce v květnu. Důležité doporučení, které vyplývá ze zkušeností ze zahraničí, je zásada nevypalovat za sucha v létě a na podzim, protože může úplně vyhořet i vyschlá humusová svrchní vrstva půdy. Po odzkoušení začátkem letošního května je zřejmé, že humusová vrstva nebyla požárem narušena.

Pro zapálení vybrali pyrotechnici a pracovníci Správy CHKO Brdy takové plochy, kde nehnízdí ptáci, na základě pozorování ornitologa Vladimíra Volfa před cca 14 dny. Před vlastním zásahem je pracovníci Správy CHKO prošli znovu, aby se ještě aktuálně přesvědčili, že zásah je možno provést. Brzo ráno provedl ještě další ověřovací ornitologické sledování Ondřej Sedláček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který k tomu říká: „Obě plochy jsem podrobně prošel a nezaznamenal jsem ani výskyt savců, ani hnízdění ptáků. Pro hnízdění se na těchto plochách nevyskytují vhodné keře nebo stromy, v případě druhů hnízdících na zemi jsem nezaznamenal ani vlastní hnízdo, ani žádnou aktivitu vyplašených samic. Navíc je hnízdní sezóna na úplném začátku, ještě před třemi týdny zde ležela sněhová pokrývka. Ještěrky, které se na vřesovišti obecně vyskytují, jsou pak vzhledem k výrazně chladnému počasí schované v úkrytech a neaktivují. Ze zkušeností víme, že tito živočichové požáry v úkrytech běžně přežívají a ihned pak profitují z přítomnosti obnažených ploch.“

„Odběr vody, ať již pomocí čerpadel, nebo do vaků zavěšených pod vrtulníky, bude probíhat jen na místech určených jako zdroje požární vody,  s vědomím skutečnosti, že se v daných nádržích mohou aktuálně vyskytovat vývojová stadia obojživelníků, popř. rozmnožující se dospělí jedinci. Larvy i dospělci většiny druhů jsou vázáni na mělké, vegetací zarostlé okraje nádrží - tedy na ty partie, které nejsou vhodné pro umístění sacích košů čerpadel ani k odběru vody do vaků zavěšených pod vrtulníky. K přímému nasátí obojživelníků ani larev většiny druhů tak nemůže dojít,“ konstatuje David Fischer, zoolog Příbramského hornického muzea.

Na vřesovištích, kde taktické cvičení probíhá, je zároveň prováděno experimentální měření základních údajů popisujících průběh hoření, jako je rychlost fronty požáru, teplota plamene, změna teplotního pole v půdě a úbytek její hmotnosti. Měření provede Technický ústav požární ochrany ve spolupráci s Fakultou bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

Cílem dalšího průzkumu, který tu provádí Botanický ústav Akademie věd, je zjistit, jak přesně požáry ovlivňují rostlinstvo dopadových ploch, zejména vřes obecný.

Vědci využijí archivní evidenci požárů a budou sledovat druhové složení porostu ve vztahu k době, která od posledního požáru uplynula. Po několik let budou také pozorovat vývoj vřesoviště po experimentálním vypálení části dopadové plochy Jordán.

„Včerejší taktické cvičení hasičů s vypálením menších ploch je důležité nejenom pro ověření, jak zdolávat požár v tomto území, ale také tím dojde k rozdělení ploch a snížení možnosti přenosu ohně v době, kdy by vznikl reálný požár dopadové plochy. Dále získáme informace z měření o vlivu na půdní profil o šíření ohně a o vlivu na obnovu vřesu na vypálené ploše. Získané zkušenosti považuji za důležité pro postup v dalších letech, tak aby požáry vřesovišť vedly k jejich dlouhodobému zachování jako jednomu z nejcennějších předmětů ochrany v rámci CHKO Brdy,“ dodává Bohumil Fišer.