A žádná z dosavadních úhradových vyhlášek, ani ta současná pro rok 2019, nezařadila lázeňskou péči do tzv. indukované či vyžádané péče, pro niž jsou ve vyhlášce definovány regulační podmínky a příslušné limity, při jejichž překročení hrozí vysílajícímu lékaři případná sankce (srážka o určité procento z překročení průměrné úhrady, jak je tomu za určitých podmínek například u lékové preskripce apod.).

Jedinou v právních normách zakotvenou regulací lázeňské léčebně rehabilitační péče je tak vlastní systém vysílání na lázeňskou péči, jak jej definuje zákon o veřejném zdravotním pojištění a jeho příloha č. 5 – Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o  dospělé a pro děti a dorost.

Spolu s indikačními podmínkami, které musí zdravotní stav pojištěnce splňovat, definují tyto právní normy i kontraindikace, které pobyt v lázních vylučují. Správné aplikování pravidel pro vznik nároku na poskytnutí hrazené lázeňské péče potvrzují revizní lékaři, kteří musí vystavený návrh na lázeňskou péči schválit předtím, než je pojištěnci poskytnuta. Právě schválením předem se vyžádání lázeňské péče zásadně liší od předepsání léku na recept nebo vyslání pacienta na vyšetření u specialisty či k hospitalizaci tzv. výměnným poukazem, o nichž se pojišťovna dozví až poté, kdy jí takovou péči či výdej léku fakturuje daný poskytovatel zdravotních služeb.

Lázeňská péče je tedy sice regulovanou oblastí zdravotní péče, není ale započítávána do regulačních limitů indikujících lékařů.

Více informací k lázeňské léčebně rehabilitační péči najdete ZDE.