Hradí pojišťovna substituční terapii u drogové závislosti?

Ano, VZP stejně jako ostatní pojišťovny hradí léčiva do výše a v souladu s podmínkami, které určuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten je pověřen rozhodováním o cenách a úhradách v procesu správního řízení. VZP hradí léčivé přípravky pro substituční léčbu drogové závislosti všem pacientům, kteří splňují úhradová kritéria stanovená SÚKL.

Pro substituční terapii je v současné době dostupný Suboxone (buprenorfin + naloxon), který je z veřejného zdravotního pojištění hrazený na základě preskripce psychiatra nebo lékaře s odborností „návykové nemoci“ v rámci substituční léčby na opioidech. Jde o přípravek, jehož použití je podle podmínek SÚKL pro úhradu koncentrováno do specializovaných pracovišť. Pacient si ho tedy nevyzvedává na recept v lékárně, ale zdravotní pojišťovně ho může účtovat pouze specializované pracoviště, a to na základě smlouvy uzavřené se zdravotní pojišťovnou. Stanovená úhrada nepokrývá možnou maximální cenu léku, takže pacient musí případně zaplatit rozdíl. Terapie Suboxonem je určena pro užití u dospělých a dospívajících nad 15 let, kteří souhlasili s léčbou závislosti. Léčba se nehradí, jestliže pacient nespolupracuje (např. nedodržuje schéma předepsaných plánovaných návštěv).

Další možností je substituce léčivým přípravkem Subutex, což je samotný buprenorfin, který ale v této indikaci není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Buprenorfin (ve formě transdermálních náplastí) je indikován a hrazen při středně silné až silné bolesti při nádorovém onemocnění a silné bolesti, které nereagují na neopioidní analgetika. Subutex je buprenorfin ve formě tablet pro substituční léčbu a pacient si ho musí hradit sám; předepisuje se na tzv. opiátový recept s modrým pruhem.

Metadonová léčba, což je asi nejznámější varianta substituční léčby, je hrazena Ministerstvem zdravotnictví, tj. mimo systém úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Probíhá ve specializovaných substitučních centrech, přičemž podmínkou pro vstup do metadonového programu je většinou plnoletost a také několik prokazatelných neúspěšných pokusů o léčbu vedoucí k abstinenci.

Vedle substituční léčby (která nahrazuje užívání původní drogy lékařsky předepsaným užíváním jiné látky s podobnými účinky, avšak s výrazně menšími riziky) totiž existují různé léčebné postupy a metody, jejichž cílem je přímo drogová abstinence. Tato léčba může být ambulantní nebo pobytová a zahrnuje např. farmakoterapii při úvodní detoxifikaci, psychoterapii, poradenství, sociální práci. I substituční léčba drogové závislosti by ovšem měla být provázena psychoterapií a také sociálním poradenstvím.

VZP spolupracuje na komplexním řešení problematiky zdravotních služeb v adiktologii s Ministerstvem zdravotnictví a Radou vlády pro koordinaci protidrogové problematiky. Cílem je nastavit spolupráci v problematice organizace péče, sítě pracovišť pro zajištění dostupnosti služeb v adiktologii, včetně substituční terapie a nutnosti jasné definice zdravotně sociálního pomezí. Tato problematika je řešena v kontextu reformy psychiatrické péče a navrhovaná páteřní síť referenčních adiktologických pracovišť odpovídá profilu rozšířené ambulance Center duševního zdraví.