OTÁZKA TÝDNE: Jaký vliv na platby pojistného na zdravotní pojištění bude mít předpokládané zvýšení minimální mzdy?

ODPOVĚĎ:

Od minimální mzdy se odvíjí výše pojistného na zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů a výše minimální platby pojistného za zaměstnance. Pojistné se vždy vypočítává jako 13,5 % z vyměřovacího základu, kterým je v uvedených případech právě minimální mzda. Osoby bez zdanitelných příjmů a zaměstnanci, resp. zaměstnavatelé tedy musí počítat se zvýšením odvodů vždy, když se zvýší minimální mzda.

Změnu výše své platby na zdravotní pojištění v důsledku zvýšení minimální mzdy si budou muset ohlídat všechny osoby bez zdanitelných příjmů. Jestliže se minimální mzda změní k 1. 1. 2020, musí si pojistné zvýšit již od lednové platby (splatné od 1. ledna do 8. února). Můžeme připomenout, že do kategorie OBZP patří např. nezaměstnaní, kteří nejsou v evidenci úřadu práce, mnohé ženy v domácnosti (když nepečují celodenně osobně a řádně o dítě do 7 let nebo o dvě děti do 15 let, ani nepobírají důchod, ani nejsou v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání), studenti, kteří studují na škole, jež nebyla ministerstvem školství uznána jako soustavná příprava na budoucí povolání, případně studenti starší 26 let nebo ti, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání nebo nezačnou podnikat (a stát za ně neplatí pojistné z nějakého jiného důvodu, než jako za nezaopatřené dítě).

Zaměstnanci si sami hlídat pojistné nemusejí, protože ho odvádí jejich zaměstnavatel a ten také odpovídá za jeho správnou výši. Odvádí vždy celou vypočtenou částku (13,5 % z vyměřovacího základu), přičemž jednu třetinu z vypočtené částky srazí zaměstnanci z jeho platu a zbývající dvě třetiny zaměstnavatel uhradí ze svých prostředků. Odvod pojistného nejméně ve výši odpovídající minimu (13,5 % z částky minimální mzdy) musí být zajištěn za každého zaměstnance, na kterého se vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Pokud je takovému zaměstnanci zúčtován příjem nižší než minimální mzda, musí zaměstnavatel provést dopočet a následný doplatek pojistného do zákonného minima. Pouze když se na zaměstnance nevztahuje povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, odvádí za něj zaměstnavatel pojistné jen ze skutečné výše příjmu, byť by minima nedosahoval.

Nárůst minimální mzdy se netýká plateb pojistného u osob samostatně výdělečně činných (jejich pojistné souvisí s výší průměrné mzdy, nikoli mzdy minimální), ani nesouvisí s platbou státu za děti, důchodce, nezaměstnané, ženy na mateřské a další osoby, za které je stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění.