V roce 2015 pracovalo v ČR celkem 4 631 tis. osob ve věku 25–64 let. Od roku 1995 se jejich počet zvýšil o 540 tis. Přitom výrazně klesl počet osob v tomto věku se základním vzděláním o 322 tis., a snížil se i počet pracujících se středním vzděláním bez maturity (především vyučení) o více než 158 tis.

Na druhé straně za dvě desetiletí vzrostl počet pracujících s maturitou o 407 tis. a hlavně se zvýšil počet pracujících s terciárním vzděláním (absolventi magisterského a bakalářského studia a vyšších odborných škol). Celkový počet 25–64letých pracujících s terciárním (vysokoškolským) vzděláním dosáhl v roce 2015 již 1 113 tis. Zvýšil se tak o 613 tis. Tento přírůstek je mnohem vyšší než nárůst celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v hodnoceném období.

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

Pozn: Skupina 25-64letých byla zvolena z toho důvodu, že v tomto věku již velká většina pracujících ukončila své vzdělávání a je ekonomicky aktivní. Míra zaměstnanosti je v této věkové skupině jedna z nejvyšších v rámci EU28, v krajích ČR se v roce 2015 pohybovala v intervalu od 72 % (v Moravskoslezském kraji) po 82 % (v Praze).

Celorepublikový pokles počtu pracujících se základním vzděláním na třetinu stavu ve výchozím roce 1995 se projevil ve všech krajích. Mimořádně se snížil počet těchto osob v Olomouckém, Zlínském a Jihočeském kraji. Ve většině krajů se za dvacet let snížil i počet pracujících se středním vzděláním bez maturity, zejména v Moravskoslezském kraji a v Praze. V důsledku toho v Praze neměla pouze necelá pětina pracujících s obvyklým bydlištěm v hlavním městě maturitu nebo terciární vzdělání.

Naopak počet pracujících se středním vzděláním s maturitou se zvýšil ve všech čtrnácti krajích na 1,1–1,4násobek stavu v roce 1995. Relativně nejvíce vzrostl jejich počet ve Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Při celkovém růstu počtu pracujících vysokoškoláků v ČR (index 2015/1995 dosáhl 2,2) mimořádně vzrostl jejich počet ve Středočeském kraji (index 3,6). Relativně nejnižší přírůstek byl zaznamenán v Karlovarském a Jihočeském kraji a v Praze.

Počet 25–64letých pracujících podle dosaženého stupně vzdělání a podle krajů obvyklého bydliště v roce 2015

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil           

Při obecně rychlém růstu úrovně formálního vzdělání však přetrvávají značné rozdíly v podílu jednotlivých stupňů formálního vzdělání pracujících na zaměstnanosti v krajích. Podíl pracujících se základním vzděláním, resp. bez vzdělání, je ve většině krajů již velmi nízký, ale ve dvou krajích regionu Severozápad je stále relativně vysoký. V Ústeckém kraji dosahoval v roce 2015 více než 7 % všech zaměstnaných ve věku 25–64 let, v Karlovarském kraji se dokonce blížil 9 %. V deseti krajích byla stále nejčetnější skupina pracujících se středním vzděláním bez maturity, především vyučených. Nižší než celostátní průměr je jejich zastoupení především ve dvou krajích, a to v Jihomoravském kraji a v Praze. Srovnatelné za všechny kraje jsou podíly pracujících se středním vzděláním s maturitou.

V hodnoceném období byl nejvýznamnějším faktorem všeobecný růst počtu osob s terciárním vzděláním. Přesto přetrvávají značné rozdíly v zastoupení této skupiny pracujících v jednotlivých krajích. Ve dvanácti krajích byl podíl vysokoškoláků nižší než průměrný údaj za celou ČR. Výjimkou je kraj Jihomoravský a zejména Praha. V Praze jsou absolventi terciárního vzdělání dokonce nejčetnější skupinou pracujících, převyšují jak počet pracujících s maturitou, tak počet pracujících bez maturity. Naproti tomu v regionu Severozápad je podíl pracujících vysokoškoláků s bydlištěm v tomto regionu téměř třikrát nižší než v Praze. Velmi nízký je i v Kraji Vysočina.

Struktura 25–64letých pracujících podle dosaženého stupně vzdělání v krajích svého obvyklého bydliště v roce 2015

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

Republikové údaje o poklesu počtu pracujících se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity jsou ovlivněny zejména vývojem v nejlidnatějších krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Za pozornost stojí i úbytek pracujících mužů i žen bydlících v Ústeckém kraji, a to na úrovni základního vzdělání. Naopak v Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji byl přírůstek zaměstnanosti největší právě ve skupině bydlících s nejvyšším stupněm formálního vzdělání, u respondentů ve Středočeském kraji navíc i na úrovni středního vzdělání s maturitou. Kraje s největším absolutním přírůstkem nebo úbytkem pracujících mužů a žen ve věku 25–64 let mezi lety 1995 a 2015 jsou uvedeny v následujícím přehledu:

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

Velký počet pracujících do Prahy dojíždí

Data o regionální zaměstnanosti se vztahují k osobám s obvyklým bydlištěm v daném kraji. Výběrové šetření pracovních sil navíc umožňuje získat údaje o rozsahu vyjížďky za prací přes hranice kraje obvyklého bydliště respondentů.

Mezikrajská dojížďka obecně nemá významnější dopad na celkový počet pracujících ve většině krajů republiky. Výjimkou je migrace za prací mezi Středočeským krajem a Prahou. Aktivní saldo dojížďky do Prahy činilo v roce 2015 více než 136 tisíc, naopak počet pracujících na území Středočeského kraje byl o 87 tisíc nižší než počet pracujících s obvyklým bydlištěm na území tohoto kraje. Tyto údaje jsou absolutně podstatně vyšší než obdobná data za oba kraje zjištěná v roce 2005. Vedle masivní dojížďky mezi Prahou a Středočeským krajem stojí za pozornost i poměrně vysoká vyjížďka za zaměstnáním do Prahy z Ústeckého kraje. Vyšší počet dojíždějících než vyjíždějících se projevuje i na úrovni zaměstnanosti v Jihomoravském kraji.

Díky dojížďce tak pracovalo na území hlavního města celkem 738 tisíc osob, tj. 16 % všech 25–64letých pracujících v republice. Významný vliv má dojížďka do zaměstnání do Prahy ve skupině pracujících s terciárním stupněm vzdělání, když čisté saldo dojížďky osob s tímto stupněm vzdělání dosahovalo v Praze téměř 59 tis. osob. V roce 2015 tak pracovalo na území hlavního města téměř 28 % všech 25–64letých osob se vzděláním na úrovni ISCED 5-8 v republice.

Dojížďka vysokoškoláků zvyšuje počet pracujících zejména v Praze. Vyšší počet dojíždějících než vyjíždějících se projevuje i na úrovni zaměstnanosti v Jihomoravském kraji.

Podíl pracujících na zaměstnanosti 25–64letých v ČR podle kraje bydliště a podle kraje pracoviště v roce 2015

Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil

¹: Nejsou zahrnuty případy zahraniční vyjížďky v rozsahu 41 tisíc

Struktura pracujících v Praze se značně liší proti ostatním krajům republiky. Podíl pracujících s terciárním stupněm vzdělání dosáhl v roce 2015 celkem 41,9 % všech pracujících na území hlavního města. Praha však není jediným městem poskytujícím množství pracovních příležitostí.

Významným centrem, a to především vnitrokrajské dojížďky, jsou i další velká města. Pracující se vzděláním na úrovni ISCED 5-8 jsou nadprůměrně zastoupeni i ve velkých městech jako Plzeň a Ostrava, kde představují přibližně 30 % všech pracujících na území města. Nejvyšší podíl pracujících s terciárním vzděláním byl v roce 2015 zaznamenán v Brně, kde dosáhl dokonce 42,6 % všech pracujících ve městě, a to je dokonce vyšší podíl než v Praze.

Do ciziny za prací vyjíždějí především vyučení a maturanti

Kromě mezikrajské dojížďky má v některých krajích určitý vliv i vyjížďka za prací do zahraničí. Tito pracující jsou ve výběrovém šetření zachyceni pouze zčásti, protože v řadě případů nemohli být ani kontaktováni. V souboru jsou proto zastoupeni především tzv. pendleři, kteří vyjíždějí do ciziny denně nebo v kratších cyklech.

Z dostupných údajů je zřejmé, že vyjížďka 25–64letých za prací do ciziny je významnější v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském kraji. Vesměs jde o pracovníky, kteří našli své uplatnění v sousedním Německu, resp. Rakousku.

Vzdělanostní skladba těchto osob je však poněkud jiná, než je tomu u mezikrajské dojížďky. Téměř polovina z nich jsou pracující se středním vzděláním bez maturity. Spolu s pracujícími se středním vzděláním s maturitou dosahují 80 % z celkového počtu vyjíždějících za prací do ciziny. Je zřejmé, že hlavním důvodem této vyjížďky je podstatně lepší finanční ohodnocení práce respondentů.

Autoři

Gabriela Strašilová, Bohuslav Mejstřík

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí, ČSÚ