K této části podnětu se však krajský úřad vůbec nevyjádřil. Na základě našeho šetření pak krajský úřad vyzval dotčenou lékařku k přijetí takových opatření, která by zajistila bezbariérový přístup do ordinace.

Kromě chybějícího bezbariérového přístupu do ordinace si muž stěžoval také na to, že nebyl dodržen objednací čas, nebyl přednostně ošetřen a také na nevhodnou komunikaci lékařky a její zdravotní sestry. Během šetření zástupkyně konstatovala, že krajský úřad pochybil především tím, že nevyřídil všechny body stížnosti stěžovatele.

Krajský úřad provedl u lékařky místní šetření a vyjádřil se ke všem bodům kromě bezbariérovosti. Přitom ze záznamu o šetření vyplývá, že lékařka má více pacientů pohybujících se na vozíku. Přesto úřad nezkoumal, jak je vyřešen jejich bezbariérový přístup do ordinace.            

„Krajský úřad měl dodatečně informovat stěžovatele o svém posouzení prostorů ordinace lékařky z hlediska bezbariérovosti a lékařce doporučit přijmout vhodná opatření v závislosti na možnostech ordinace. V daném místě se nabízela například nájezdová rampa. Na základě našeho šetření krajský úřad k tomuto kroku skutečně přistoupil a lékařce doporučil přijetí vhodných opatření. Případ jsme tak mohli uzavřít,“ uzavírá zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.