Argumenty ministerstva, že odsouhlasením změny ochranného pásma by došlo k poškození kulturních hodnot v daném místě, ombudsman odmítá. Jak zjistili na místě pracovníci Kanceláře ombudsmana, oblast je již teď silně zastavěná. Řada staveb podmínky ochranného pásma nerespektuje a narušuje hodnoty území. Ombudsman proto využil svého práva a o případu informuje veřejnost.

Na ombudsmana se obrátila majitelka pozemku v blízkosti zmíněných kulturních památek, která několikrát neúspěšně žádala Ministerstvo kultury o posouzení změny ochranného pásma, aby mohla na svém pozemku případně postavit malou stavbu pro rekreaci. Současná památková ochrana zakazuje v oblasti jakoukoli novou výstavbu. Stěžovatelka ale poukázala na to, že ochranné pásmo už bylo předchozí výstavbou dávno narušené: „Tato lokalita je stále vedena jako nezastavěné území pouze na papíře, ale realita tomu neodpovídá“, uvedla ve svém podání. Od Ministerstva kultury proto žádala vysvětlení, jak může případná další stavba uprostřed již existující zástavby negativně ovlivnit ochranné pásmo.

Ombudsman souhlasí s názorem ministerstva, že smyslem ochranného pásma je zachování dálkových pohledů na samotný klášter a zdůraznění jeho dominantního postavení v okolní volné krajině. Ovšem taková argumentace podle ombudsmana neobstojí, pokud se vezme v potaz právě skutečná podoba území: „Pozemek stěžovatelky je prakticky zcela obklopený různými typy staveb. Ty vznikly buď na základě výjimek z ochranného pásma, nebo na základě povolení. Některé byly postavené dokonce bez povolení, aniž by příslušné správní orgány zajistily jejich odstranění. Pozemek ve vlastnictví stěžovatelky se, podle mého soudu, rozhodně nenachází ve volné krajině, ale naopak v chaoticky zastavěném území,“ shrnul ombudsman Stanislav Křeček zjištění z návštěvy okolí bývalého kláštera.

Ministerstvo kultury následně vyzvalo olomoucký magistrát k odstranění jedné ze staveb postavené v dané lokalitě v rozporu s podmínkami ochranného pásma. Bez ohledu na případné odstranění této budovy zůstane ale podle ombudsmana podoba území i nadále silně ovlivněna jinými stavbami v okolí.

Na rozdíl od pověřených zaměstnanců Kanceláře veřejného ochránce práv zástupci ministerstva situaci na místě samém ani po upozorněních ombudsmana za účasti stěžovatelky neprověřili. „Trvám na tom, že kdyby mohla stěžovatelka přímo na místě ozřejmit důvody svého podnětu a nesouhlasu se stanoviskem ministerstva, nepochybně by to přispělo ke zlepšení komunikace mezi stěžovatelkou a ministerstvem a zvýšení její důvěry v objektivní posouzení věci,“ uzavírá ombudsman.