Zdá se, že jedním z problémů, které ztěžují přístup k bydlení resp., uzavírání smluv o nájmu bytu, je požadavek pronajímatele na to, aby nájemce před podpisem smlouvy složil jakousi kauci, tedy finanční částku, která by byla pronajímateli k dispozici, pokud by nájemce neplnil své povinnosti, především by neplatil nájemné. Náš občanský zákoník nazývá takovou finanční částku „jistotou“ a její podmínky jsou upraveny v § 2254 občanského zákoníku.

Z tohoto ustanovení ovšem vyplývá, že zákon žádnou povinnost skládat nějakou kauci (jistotu) nestanoví! Je zde pouze uvedeno, že pokud se nájemce a pronajímatel na takové kauci/jistotě dohodnou, nesmí být vyšší než trojnásobek měsíčního nájemného. Pokud si nic takového neujednají, žádná povinnost nájemci nevznikne.

Požadavek pronajímatelů, kteří bez ujednání o jistotě odmítají nájemní smlouvy s nájemci uzavřít, je vcelku pochopitelný a nelze proti tomu ničeho rozumného namítat. Při současné výši nájmů je však požadavek složit trojnásobek a ještě zaplatit běžný nájem na měsíc předem (a to původní návrh občanského zákoníku počítal s šestinásobkem nájemného!) pro mnoho rodin vážnou překážkou k uzavření nájemní smlouvy k bytu, a tedy k získání bydlení.

Na požadavek pronajímatelů lze ovšem reagovat i jinak než složením finanční částky. Ta ostatně v okamžiku podpisu nájemní smlouvy není zapotřebí, neboť se její využití předpokládá až později, při případném porušení povinnosti nájemníka. V jednotlivých a naléhavých případech by mohla být tato kauze nahrazena smluvně zajištěným příslibem instituce – státu, obce, charitativní organizace -, že převezmou případné závazky nájemce, které by v budoucnu plynuly z dohody o jistotě. Jinak řečeno, např. obec by se zaručila za svého občana, aby mu pomohla získat bydlení. Bylo by to možná lepší a efektivnější, než poskytovat zájemcům o bydlení peníze ze sociálních dávek na to, aby je složili na účet pronajímatele jako kauci.

Nebylo by to někdy možné a přijatelné řešení? Řada lidí i rodin by byla schopna řádně platit nájem a mohla by získat bydlení, ale nemají finanční prostředky na jednorázovou kauci. Stát i obce by tak v mnoha případech mohli vyřešit bytové problémy svých občanů. Zeptám se na to představitelů obcí a poslanců.

Stanislav Křeček
ombudsman