Vadilo mu například, že autoři Zprávy zařadili jeho snahu o širší diskuzi o tématech spojených s romskou menšinou do kapitoly týkající se takzvaného anticiganismu, tedy po bok případů slovních či fyzických útoků na Romy.

Podobně nelze podle ombudsmana paušálně jako anticiganismus hodnotit třeba diskuzi o tématu vyloučených lokalit: „Dle mého názoru by kritické poukazy, které ve vztahu k vyloučeným lokalitám čas od času zaznívají ve veřejném prostoru, neměly být obecně a bez hlubší a věcné analýzy považovány za projevy anticiganismu a diskriminace,“ uvedl Stanislav křeček v připomínkách ke Zprávě o stavu romské menšiny za rok 2021.

Upozornil také, že ve Zprávě postrádá komplexní zpracování problematiky vyloučených lokalit. Podle Úřadu vlády, který připomínky ke Zprávě vypořádával, je cílem Zprávy přiblížit aktuální situaci Romů v České republice v konkrétním období, tedy v roce 2021. Protože autoři Zprávy za příslušný rok nové relevantní informace o vývoji v oblasti sociálně vyloučených lokalit neměli, toto téma ve Zprávě samostatně neanalyzovali.

V části zprávy týkající se podnětů s námitkou diskriminace z důvodu romské etnicity, se kterými se lidé obrací na veřejného ochránce práv, požádal ombudsman o upřesnění, že ne vždy je diskriminace vyvolaná anticiganismem. V roce 2021 dostal ombudsman celkem 22 podnětů, ve kterých stěžovatelé namítali diskriminaci z důvodu romské etnicity. Z toho v 17 podnětech namítali diskriminaci v některé z oblastí, které pokrývá antidiskriminační zákon. Nejvíc podnětů mířilo na bydlení (10 podnětů) a práci a zaměstnání (5 podnětů). Jeden podnět se týkal sociální oblasti a jeden zdravotní péče. Z oblastí mimo působnost antidiskriminačního zákona se většina podnětů s námitkou diskriminace z důvodu romské etnicity týkala sociálního zabezpečení.

Veřejný ochránce práv se v rámci monitorování rovného zacházení a ochrany před diskriminací věnuje mimo jiné tématu vzdělávání romských dětí. Na podzim 2021 uspořádal kulatý stůl s nevládními organizacemi věnujícími se této problematice. V monitorovací zprávě (ZDE) pak shrnul například dostupná data MŠMT o počtech romských žáků vzdělávaných v programech se sníženými nároky nebo romských dětí účastnících se předškolního vzdělávání. Upozornil také (ZDE), že podle odborníků nemusí zastaralá diagnostika v pedagogicko-psychologických poradnách u romských žáků správně odlišit vrozené rozumové schopnosti a vliv prostředí.