V této souvislosti vedoucí představitelé V4:

• Zopakovali svou jednoznačnou podporu přistoupení zemí západního Balkánu k EU a silné přesvědčení, že opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, aniž by se daný region připojil k Evropské unii.
• Zdůraznili, že politika rozšiřování EU poskytuje nedocenitelný nástroj k dosažení bezpečnosti, stability a prosperity v regionu západního Balkánu; důvěryhodná politika rozšiřování tedy představuje strategickou investici do bezpečnosti, stability a prosperity celé EU.
• Vyzdvihli, že přistoupení je a nadále zůstane procesem založeným na zásluhách, a že je tento proces zcela závislý na objektivním dosaženém pokroku.
• Vyzvali všechny klíčové aktéry v EU, aby, s ohledem na říjnovou Radu pro obecné záležitosti, zachovali a upevnili pozitivní dynamiku vytvořenou v důsledku výrazného pokroku v reformách a vstupu v platnost historické Prespanské dohody zahájením přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií.
• Zdůraznili, že zahájení vyjednávání nejen pomůže těmto dvěma zemím zaměřit se na nezbytné reformy a poslouží jako důležitá pobídka pro celý region, ale také zaručí, že EU bude i nadále hlavním aktérem v podpoře pozitivní regionální transformace.
• Vyjádřili, v souladu se Strategií Komise pro západní Balkán z února 2018, svá očekávání, že probíhající přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou budou během příštího mandátu Komise urychlena v souladu s pokrokem obou států a že bude EU připravena uvítat první státy, které splní podmínky pro přijetí, v průběhu příštího Víceletého finančního rámce.
• Vyjádřili naději, že reformní procesy v Bosně a Hercegovině a Kosovu[1] v nadcházejícím období posílí vyhlídky regionu na členství v EU.
• Zopakovali svou podporu západobalkánským partnerům v jejich odhodlání udržovat stabilitu v regionu, posilovat právní stát, bojovat proti organizovanému zločinu a korupci, zvyšovat odolnost vůči hybridním hrozbám, bránit radikalizaci a udržovat migrační pohyby pod kontrolou.
• Vzali na vědomí strategickou roli západobalkánského regionu při zvyšování diverzity energetických dodávek pro EU prostřednictvím Jižního plynového koridoru a vyjádřili své odhodlání posílit spolupráci v této oblasti mezi V4 a západním Balkánem.
• Vyjádřili své odhodlání pokračovat ve spolupráci při ochraně hranic.
• Zdůraznili odhodlání zemí Visegrádské skupiny pokračovat v podpoře rozsáhlé regionální spolupráce, dobrých sousedských vztahů a usmíření na západním Balkáně také prostřednictvím grantů financovaných z Mezinárodního visegrádského fondu (Visegrad+ Grants), programů stipendií a podpory Západobalkánskému fondu.

Poznámka:
[1] Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.