V loňské sezóně inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) uskutečnili celkem 317 kontrol burčáku a ČZHM, v rámci kterých prověřili celkem 254 prodejních míst a v 61 případech přistoupili k odběru vzorku pro analýzu v laboratoři.

Komplexní laboratorní analýza v akreditované laboratoři SZPI prokázala nevyhovující parametry u 1 vzorku. Jednalo se o ČZHM původem z Maďarska, u kterého rozbor prokázal nevyhovující obsah alkoholu.

Přehled všech vyhovujících i nevyhovujících vzorků hodnocených v rámci kontrolní akce viz web Potraviny na pranýři v sekci Tematické kontroly.

Dále inspektoři zjistili celkem 135 porušení právních předpisů, které se týkaly mj. chybějících nebo neplatných průvodních dokladů, neodpovídajícího vedení evidenčních knih, nedostatečné hygieny prodeje apod. Z toho ve 12 případech inspektoři zjistili nabízení komodity jako „burčák“, přičemž se jednalo o nápoj nepocházející z ČR.

Inspektoři uskutečnili kontroly u prodejců i u výrobců, a to zejména u těch, jejichž vzorky v minulosti nevyhověly požadavkům právních předpisů a u nových dosud neprověřených prodejců, kde převládá stánková forma prodeje. Tyto odběry se ve zvýšené míře uskutečňují i na základě podnětu spotřebitele.

V předchozí sezóně 2020 inspektoři odebrali k laboratornímu rozboru 59 vzorů a nevyhovělo 5 z nich, v r. 2019 bylo laboratorně hodnoceno 61 vzorků a nevyhovělo 10, v r. 2018 bylo laboratorně hodnoceno 44 vzorků a nevyhovělo 5, v r. 2017 bylo laboratorně hodnoceno 51 vzorků, ze kterých nevyhovělo 7 a v r. 2016 bylo laboratorně hodnoceno 69 vzorků, ze kterých nevyhověly 4.

Při kontrole burčáku a ČZHM se SZPI mj. zaměřuje na tzv. senzorické požadavky – inspektor na místě hodnotí chuť, vůni a barvu nápoje, řádné označení zboží pro spotřebitele, odpovídající průvodní dokumentaci dokládající původ zboží a hygienu prodeje. Při odběru vzorku laboratoř SZPI v Brně prostřednictvím hodnot izotopových poměrů stabilních izotopů vodíku měřených na nukleární magnetické rezonanci a izotopových poměrů stabilních izotopů kyslíku a uhlíku měřených na hmotnostním spektrometru prověřuje geografický původ hroznů, ze kterých byl burčák vyroben. Dále je sledována např. přítomnost syntetických barviv, etanolu z přidaného cukru, množství přidané vody, obsah alkoholu, obsah oxidu siřičitého aj.

Burčák je národní legislativou chráněný tradiční výraz, jehož použití je vyhrazeno pro částečně zkvašený hroznový mošt vyrobený z hroznů révy vinné sklizených a zpracovaných v České republice v daném roce a prodejní sezóna je ohraničena obdobím od 1. 8. do 30. 11. Výrobek totožných parametrů, ovšem vyrobený z hroznů sklizených mimo ČR, je možné prodávat pod názvem „částečně zkvašený hroznový mošt“, nikoliv „burčák“. Případné zneužití tradičního výrazu – burčák je považováno za klamání spotřebitele a SZPI v takových případech přistupuje k zahájení správního řízení a uložení pokuty.