Správa NP Šumava při rozhodování a vydávání výjimky postupovala striktně podle zákona. Je sice pravdou, že zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zakazuje používat biocidy, ale ve výjimečných případech a za určitých, přesně specifikovaných podmínek umožňuje udělit k takovéto činnosti výjimku. A to v případě, že veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody anebo tehdy, pokud povolovaná činnost významně neovlivní zachování stavu předmětu ochrany zvláště chráněného území.

V tomto případě je rozhodnutí vydáno v zájmu ochrany přírody, protože toto opatření vede k ochraně zbytku lesa, jako klíčového biotopu pro tetřeva hlušce a další druhy a ochraně struktury polomové plochy a budoucího porostu na ní. To je považováno za veřejný zájem ochrany přírody.

„Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero je jádrovou oblastí přirozené populace tetřeva hlušce, v CHKO ojedinělou. Nemá tady ale na růžích ustláno, protože životní prostor je velmi malý a většina horního stromového patra se vlivem větrných kalamit, kůrovcového žíru a také činností člověka rozpadla,“ vysvětluje náměstkyně ředitele NP Šumava a vedoucí CHKO Silvie Havlátková.

„Tetřev přitom potřebuje jak rozpadající a zmlazující se les, tak i původní, starý porost. V rozvráceném svahu Jezerní hory, kde se tento vzácný a kriticky ohrožený živočich vyskytuje, stojí dospělý lesní porost právě v území, které loni na podzim zčásti rozvrátil orkán Herwart. My se tedy snažíme co nejvíce oddálit rozpad těchto posledních zbytků starého lesa v této oblasti výskytu tetřeva proto, abychom co nejdéle zachovali jeho biotop a tím zajistili jeho další existenci v tomto území“ doplňuje.

Orkán Herwart způsobil v této oblasti polomy v objemu zhruba 4000 m3, z toho v Národní přírodní rezervaci leží necelá polovina. Správa proto povolila použít chemické přípravky pro hubení podkorního hmyzu jen velmi omezeně a to pouze na ležící kmeny, které jsou napadeny kůrovcem. Aktuálně se jedná o ošetření řádově stovek m3 polomového dříví v rezervaci.

„Je to opravdu jen zlomek z celkových polomů, podmínky použití biocidu jsou velmi přísné a navíc v místech, kde se při letošním monitoringu tetřev nevyskytoval,“ vysvětluje Ivo Procházka z CHKO Šumava.

Je nutné si také uvědomit, že je to území CHKO, kde se proti kůrovci zasahuje podle lesního zákona, podle lesních hospodářských plánů a při dodržení bližších ochranných podmínek této oblasti, které nejsou tak přísné, jako například v národních parcích.

V území národní přírodní rezervace, o které Hnutí Duha jde, se proti kůrovci může zasahovat buď mechanicky, tedy polomy zpracovat a odkornit a ponechat k zetlení, nebo na základě vydané výjimky je možné použít chemii. V tomto území tento režim platí od roku 1996. V případě současné situace jde o jednorázovou aplikaci biocidů během letošního, popř. příštího roku, prostorově omezenou a cílenou k tomu, aby se zabránilo vylétnutí kůrovce při minimálním rušení a minimálním negativním vlivu na přírodním prostředí.

„My nechceme do tohoto území poslat těžkou techniku, aby se opět opakoval scénář z minulosti, kdy harvestory rozřezaly a odkornily polomové dříví v oblasti Jezerní hory, což v rámci přirozené obnovy horské smrčiny nebylo ideální. Navíc, toto opatření, kdy se nezpřístupní polomové plochy, z velké části znemožní nelegální vstupy do tohoto území a tím bude zajištěn dostatek klidu pro tetřevy,“ dodává mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Případ zrušeného rozhodnutí použití biocidů na území Národního parku Šumava v roce 2013, o kterém se v tiskové zprávě Hnutí Duha také zmiňuje, není možné se současnou situací vůbec srovnávat. Tehdy Správa NP Šumava pod vedením ředitele Jana Stráského chtěla povolit velkoplošné použití biocidů na cca polovině území národního parku, což je naprosto neadekvátní ve srovnání s plochou 18 ha, která je předmětem tohoto rozhodnutí.

Tisková zprává Hnutí Duha ze dne 4. 7. 2018 ZDE