„Bruno je krásný, usměvavý chlapeček. Na jeho narození se těšili rodiče i jeho tehdy tříletá sestřička. Protože se v bříšku neotočil, přišel na svět císařským řezem a bylo to zdravé miminko. Jenže kolem třetího týdne si maminka při kojení všimla, že má chlapeček nějakou bouli na krku, která nemizela,“ představuje příběh Bruna ředitelka obecně prospěšné organizace Život dětem Maria Křepelková. 

„Maminka spěchala s chlapečkem do nemocnice, kde udělali ultrazvuk a zjistili, že se jedná o zakrvácený sval. Maminka se dozvěděla, že je to běžné zranění při císařském řezu. Celé dva měsíce s chlapečkem cvičila na doporučení lékařů Vojtovu metodu a čekala, až se krev ze svalu vstřebá. To se nakonec povedlo, ale při rehabilitacích se fyzioterapeutce zdálo, že je chlapeček jakoby hadrový,“ doplňuje Křepelková.

Maminka dál intenzivně cvičila, ale Brunův stav se nelepšil. Nelezl, neplazil se, nebyl schopný ležet na zádech ani na bříšku. Když se chtěl o ručičky opřít, spadnul, protože ho neudržely. A tak s ním maminka opět vyrazila do nemocnice, kde chlapečka během několika dní důkladně vyšetřili, ale na nic zásadního nepřišli, proto nebyli schopni stanovit diagnózu.

Dneska chlapec chodí, ale velmi zvláštně, tak nějak těžkopádně a ujde jen asi 500 metrů. Nemůže běhat, nekopne do míče a do schodů, které mají v bytě, leze po čtyřech. Maminka ho musí vozit v kočárku, což někdy pohoršuje nic netušící okolí, protože Bruno na první pohled vypadá jako zdravý kluk.

„Rodiče se ze všech sil snaží svému synovi pomoci. Maminka s ním stále cvičí jak doma, tak s fyzioterapeutem a aby se zlepšil v chůzi, dostal na nožičky ortézy. Navíc od jednoho roku jezdí Bruno pravidelně na týdenní pobyty hippoterapie. Každý další pobyt ho vždycky posune o kousek dál, jak říká maminka – koníci s ním dělají zázraky. Rodiče netuší, co bude dál, zda se podaří nohy zpevnit natolik, aby byl schopen samostatné delší chůze a už si zvykli na myšlenku, že bude potřebovat invalidní vozík. Svůj boj o Brunův samostatný život v dospělosti však nevzdávají a trpělivě docházejí na nejrůznější rehabilitace, které ovšem zdravotní pojišťovny nehradí, stejně jako tolik prospěšné hippoterapie,“ pokračuje ředitelka Života dětem.

Aby měl Bruno a jeho rodiče o něco snadnější zápolení s osudem, který je postihl, navštívily rodinu v minulých dnech zástupkyně společnosti Lidl a o.p.s. Život dětem, která finanční prostředky ze sbírky Srdce dětem rodinám s vážně nemocnými dětmi rozděluje, spolu s oblíbeným hercem Petrem Vackem.

„Petr s Brunem našli hned společnou řeč, protože oba mají vášeň pro lesní dobrodružství. Dokonce zjistili, že oba mají vlastní křesadlo,“ pochvaluje si Maria Křepelková. 

„Co máme společného? Lásku ke křesadlům! Bruno absolvoval kurz přežití a tam se naučil rozdělat křesadlem oheň. Ale důvod, proč jsme se setkali, je jiný. Jel jsem za ním s kamarádkou Mariou Křepelkovou z organizace Život dětem. Jakou má Bruno diagnózu, se dodnes neví, ale ochabuje mu svalstvo a má problém chodit. Musí neustále cvičit a rehabilitovat a chodí s pomocí speciální ortézy. Organizace Život dětem pomáhá jeho rodičům platit rehabilitaci a zaplatila mu právě tu ortézu, která stála 84 000 Kč. A proč to celé říkám? Abych poděkoval vám všem, co jste kdy přispěli ve sbírce Srdce dětem. A abych vám ukázal, kam vaše peníze jdou. Jen díky vám všem může takový chytrý a milý kluk jako je Bruno chodit a vést život plný radosti,“ říká Petr Vacek.

Bruno má před sebou ještě dlouhou cestu, několik let rehabilitací, tolik prospěšné hippoterapie a dalších cvičení, a to všechno s jediným cílem, aby jednou mohl chodit sám.  Bude to stát hodně financí, mnoho práce a úsilí.