Kromě chovného páru je zde k vidění jedno mládě z jara a nyní nově i 3 veverky z posledního odchovu. „Narodily se zhruba před 2 měsíci, ale na to, že jsou na světě chovatelé přišli až během posledního prázdninového měsíce, kdy konečně vylezly z hnízdní budky. Samice totiž rodí mláďata do úkrytu, který chovatelé nekontrolují z toho důvodu, že by matka mohla mláďata ze stresu buď přestat kojit nebo je dokonce sežrat,“ vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. V následujících dnech čeká malé veverky čipování a kontrola pohlaví a pak už budou nabídnuty do chovu kolegům z jiných zoologických zahrad.

Tento druh veverky žije převážně v deštných lesích v jihovýchodní Asii, zejména na Malajském poloostrově, ostrovech Sumatra a Borneo a menších ostrovech v jejich okolí. Introdukovaný byl taktéž na ostrov Sulawesi. Jedná se o denní druh, nicméně nejvíce aktivní jsou zvířata vpodvečer a večer. I když veverky Prévostovy požírají různorodou rostlinnou potravu a hmyz, jejich nejoblíbenější pochoutkou jsou měkké plody, například i plody palmy olejné. Po okousání měkké dužiny různých plodů často odhazuje pecky. Díky tomu plní v ekosystému důležitou roli roznašeče semen.

Veverka Prévostova patří k nejnádherněji zbarveným savcům, proto se dříve jmenovala veverka nádherná. Svrchní část těla je černá, naspodu převládá kaštanově červená a zářivě bílá, na nose a na tvářích je bílý pruh stejně jako na bocích a stehnech. Velké vystouplé oči prozrazují skvělý zrak. Veverka Prévostova žije v malých rodinných skupinách a dorozumívá se švitořivým, ptáky připomínajícím hlasem a pohyby ocásku. Délka těla se u dospělých zvířat pohybuje mezi 13-28 centimetry, ocasu 8-26 centimetrů, hmotnost se pohybuje kolem 250 gramů. Žije v párech nebo malých rodinných skupinách a staví si velká hnízda vysoko v korunách stromů, nebo využívá dutiny. Veverky Prévostovy jsou březí 42 dní a obvykle se jim rodí jedno až tři mláďata. Ta jsou holá a slepá a váží jen 8 až 12 gramů. Samice je kojí 8 až 9 týdnů, pak začínají sama přijímat potravu.