Oslí hříbě přišlo na svět 3. července 2019 a jedná se o 27.mládě narozené v nejstarší zoo v Čechách. Podle slov ošetřovatelů je to opět samec. „Těch se u nás od počátku chovu v roce 1991 narodilo už celkem 18. Až do roku 2017 jsme dokonce měli dlouhé jedenáctileté období, kdy se ve výběhu těchto afrických kopytníků rodili pouze samí hřebci. Bylo jich celkem třináct v řadě,“ doplňuje hlavní zoolog Luboš Melichar.  Osel somálský patří mezi nejohroženější savce naší planety. V lidské péči v zoologických zahradách je chováno necelých 250 zvířat a ve volné přírodě v Etiopii a Eritrei žije přibližně 500 posledních jedinců.

Druhým čerstvým přírůstkem kriticky ohroženého druhu je mládě gibona bělolícého, které se narodilo 27. 6. 2019. Pohlaví malého primáta zůstává pro ošetřovatele tajemstvím a bude s největší pravděpodobností známo až po dosažení jeho pohlavní dospělosti. „Všechna mláďata gibonů bělolících totiž přicházejí na svět béžově zbarvená po matce. Přibližně po jednom až dvou letech pak mění barvu srsti na černou, která je typická pro dospělé giboní samce.  Pokud se ale jedná o samičku, přebarví ještě jednou a teprve ve věku 6–7 let získá její srst typickou béžovou barvu,“ vysvětluje zooložka Petra Bolechová. Východoasijští giboni představují přechodnou skupinu mezi vyššími opicemi a lidoopy. Jsou také jedni z nejhlasitějších primátů. Ve volné přírodě se vyskytují pouze na několika posledních lokalitách ve Vietnamu a v Laosu. Dříve areál jejich rozšíření sahal i do Číny, avšak zde již byli pravděpodobně vyhubeni. Gibony bělolícé nejvíce ohrožuje kácení tropických deštných lesů a lov pro maso i tradiční asijskou medicínu. „Jsme rádi, že se liberecká zoo může na záchraně tohoto kriticky ohroženého asijského primáta podílet. Od roku 1986 se u nás úspěšně odchovalo již deset jedinců,“ dodává Bolechová.

Další mláďata mohou návštěvníci spatřit také ve výběhu surikat, koz šrouborohých, urialů bucharských, nahurů modrých, buvolců běločelých, zeber Chapmanových, kočkodanů Dianiných či lvů berberských.