Zoo Olomouc chová kondory královské již od roku 1999. Přestože tamní chovný pár snáší oplozená vejce pravidelně, poslední úspěšný odchov mláděte se podařil před 14 lety. Olomoučtí zoologové se proto rozhodli vejce z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců bohaté zkušenosti. Liberečtí chovatelé umístili vejce do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět.

„Byl to velice složitý proces. Vejce ubývalo nezvykle pomalu, a tak jsme museli do vejce velmi opatrně navrtávat mikro otvory, a tím pomáhat zvyšovat odpar,“ vysvětluje liberecký zoolog Jan Hanel. Ani samotné líhnutí mláděte se neobešlo bez komplikací. Trvalo 72 hodin a bez lidské pomoci by se zřejmě nepodařilo. „Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo vyklubat ven. Museli jsme proto začít opatrně vylupovat skořápku, což vždy trvalo několik minut a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ popisuje Jan Hanel.

Mládě kondora královského (foto Marta Doležalová)

Malý kondor zůstal v Liberci celkem deset dní, během kterých se ho podařilo zkušeným chovatelům úspěšně rozkrmit. Poté byl převezen zpět do Zoo Olomouc. „Déle v přítomnosti člověka zůstat nemohl, aby nedošlo k tzv. imprintingu a mládě si nevtisklo člověka jako svůj druh. Tím by došlo k nezvratným změnám v jeho chování a zvíře by se v budoucnu nebylo schopné pářit s protějškem svého druhu“ vysvětlil zoolog.

„Po návratu do Olomouce a překonání prvotních nesnází již přijímá sám potravu, vede se mu dobře a svou hmotností se blíží jednomu kilogramu,“ uvádí olomoucký kurátor ptáků Jan Kirner. Zpět pod své biologické rodiče už ale nebylo možné ptáče podložit, proto malý kondor zůstává v péči olomouckých chovatelů.

Ti, aby zabránili fixaci na člověka, k podávání potravy používají tzv. maňáska – maketu hlavy dospělého kondora královského. Barvami věrně kopíruje barvy hlavy rodičů. Chovatel samotný je přitom schován za zástěnou. „Odchov probíhá v zázemí, kde udržujeme maximální klid a malý kondor tráví čas v kleci, z níž má výhled pouze do vnitřní ubikace jeho rodičů,“ doplňuje Kirner.

Pokud se vzácný přírůstek podaří odchovat až tzv. na bidlo, půjde o třetí mládě kondora královského, odchované v olomoucké za 25 let, a to po dlouhých 14 let trvající pauze. Současně se stane velkým genetickým přínosem. Navzdory faktu, že tento druh nyní chová 34 evropských zoologických zahrad, odchov v zajetí se daří poměrně zřídka. V období posledních 12 měsíců se podařil pouze ve čtyřech z nich. Úspěch tak bude výsledkem dlouhodobé spolupráce zoologických zahrad sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO).

Kondor královský (Sarcoramphus papa) je velký pták z řádu dravců. Jeho domovinou jsou tropické oblasti Jižní Ameriky, kde se živí jako mrchožrout. K příjmu této potravy je přizpůsoben mohutným zobákem a drápy, kterými potravu přidržuje. Na rozdíl od pravých dravců nedisponuje uchopovacím reflexem. Jeho velmi pestře zbarvená hlava není pokryta peřím z důvodu lepšího zachování čistoty při konzumaci mršin. Ve snůšce bývá jediné vejce a vývoj mláďat trvá několik měsíců. Kondoři, tak jako většina ostatních dravců, jsou dlouhověcí ptáci dožívající se desítek let.