Stádo zeber Grévyho (Equus Grevyi) v ostravské zoo tvoří šest zvířat – jeden chovný samec, čtyři samice a malý sameček narozený začátkem července. Matkou mláděte je zkušená osmiletá samice. Ostravská zoo se chovu tohoto největšího druhu zebry s nejjemnějším pruhováním věnuje od roku 1973 a během této doby se zde podařilo odchovat více než 20 mláďat. Zebra Grévyho není jen největším druhem zebry, ale také druhem nejohroženějším. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je vedena jako ohrožený druh (Endangered). V Somálsku již byla pravděpodobně vyhubena, populace v Keni a Etiopii dohromady nepřekračují 2000 jedinců. Ještě v roce 1977 bylo při sčítání zjištěno na 15000 zvířat. Za posledních 30 let poklesly počty zvířat na pouhou pětinu! Ve volné přírodě jde o nejohroženější druh zebry. Největší hrozbou pro zebry je intenzívní využívání půdy jako pastvin pro dobytek a obsazování vodních zdrojů dobytkem. Silná populace je však chována v zoologických zahradách.

U výběhu afrických zvířat byl nově nainstalován model vyhynulé zebry kvagy v životní velikosti. Původně byla tato zebra, která se zbarvením poněkud lišila od ostatních zeber, považována za samostatný druh, ale genetické výzkumy potvrdily, že se jedná o poddruh zebry stepní. Vyskytovala se v jižní Africe. V přírodě byla naposledy pozorována v roce 1878.  Poslední kvaga uhynula 12. srpna 1883 v amsterdamské zoo, aniž by si tehdy někdo uvědomil, že je to poslední jedinec svého druhu na světě. Největší podíl na jejím vyhynutí měl člověk – kvagy byly zabíjeny kvůli potravní konkurenci s domácími zvířaty. V 80. letech minulého století byl zahájen projekt na obnovení kvagy šlechtěním (nikoliv genetickou manipulací) zebry stepní. Za první „novou“ kvagu (vzhledově podobnou původním kvagám) lze považovat hříbě narozené 20. ledna 2005. Nelze s jistotou říci, že „nové“ kvagy jsou stejné jako kvagy původní. Chováním a způsobem života se mohly lišit, ale jelikož žily ve stejném prostředí jako zebry stepní, nejedná se zřejmě o zásadní rozdíly.

Model kvagy v Zoo Ostrava by měl být také jakýmsi varováním, abychom nedopustili podobnou situaci u ostatních zeber. Namále měl například poddruh zebry horské, u něhož ale naštěstí nedošlo k úplnému vyhubení a podařilo se jej zachránit. Musíme se tedy snažit, abychom zebru Grévyho, která žádné poddruhy nemá a nebylo by tudíž z čeho ji opět vzkřísit, nemuseli v příštích letech sledovat již jen na filmových záznamech či fotografiích.