Od konce roku 2020 platí pro provoz dronů nová přísnější pravidla. Jde o takzvaný řidičák pro dron a povinnou registraci, které mají vést k předcházení vzniku uvedených rizik. Za jakých podmínek tedy můžete používat drony?

Používáte-li rekreačně dron či individuálně model letadla, musíte se registrovat jako provozovatel bezpilotních systémů. Tato registrace není nutná, pokud se jedná o drony, které jsou lehčí než 250 gramů a zároveň jsou zařízením nevybaveným snímačem osobních údajů, tedy typicky kamerou či fotoaparátem. Případně jimi dron může být vybaven, ale v takovém případě se musí jednat o dětskou hračku. Specifikaci dronu zpravidla naleznete v návodu. Modely, které nejsou určené pro děti, bývají označeny například jako 14+.

Při registraci obdržíte kód, jímž je nutné označit všechny drony kromě těch, jejichž provozovatelé nepodléhají registraci. Označení můžete provést dvěma způsoby. „Buď kód nahrajete do dálkového identifikačního systému, nebo dron fyzicky označíte umístěním štítku s tímto kódem. S takto identifikovanými drony poté můžete létat v rámci celé Evropské unie, jelikož registraci stačí provést jen v jednom z členských států,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Ovšem myslete na to, že provoz dronů může mít v každém členském státě nějaká specifika, a je tedy třeba si je dopředu najít a prostudovat.“

Registrace je platná po dobu stanovenou příslušným leteckým úřadem a po jejím uplynutí si ji musíte obnovit. Jako provozovatel se přitom může registrovat jen dospělá osoba. Pokud je vlastníkem dronu, případně jeho nájemcem někdo mladší, musí se za něj jako provozovatel zaregistrovat jeho zákonný zástupce. Vlastník nebo nájemce dronu, který dosáhl věku 16 let, se však může zaregistrovat jako pilot. Z toho vyplývá, že provozovatelem a pilotem dronu mohou být odlišné osoby. Je-li však provozovatelem a pilotem stejná osoba, musí se registrovat dvakrát – jednou jako provozovatel a podruhé jako pilot. Jak provozovatel, tak pilot potřebují projít výcvikem, tedy prostudovat si informační materiály zveřejněné na webových stránkách Úřadu pro civilní letectví a složit u tohoto úřadu online test. Ten sestává z otázek prověřujících znalosti pravidel provozování dronů.

Při provozu dronu vždy myslete na bezpečnost svou, ostatních osob a majetku na zemi. Létat sice obecně můžete maximálně do výšky 120 metrů, přitom ale musíte mít neustálý přehled o aktuální poloze dronu a vyhýbat se překážkám i lidem. V určitém místě může být stanovena nižší hranice, což lze v Česku zjistit pomocí speciální webové aplikace, k níž vás navedou webové stránky Úřadu pro civilní letectví. „Existují i oblasti, kde je používání dronů zcela zakázáno. Nelze létat v blízkosti letišť a dalších objektů uveřejněných formou veřejné vyhlášky vydané Úřadem pro civilní letectví. Létat není možné ani v blízkosti nebo nad oblastmi, kde probíhají záchranné práce,“ uvádí Eduarda Hekšová.

U dronů, které nepodléhají registraci, případně u dronů kategorie C0, se předpokládá, že budou létat i nad lidmi, nicméně i přesto je vhodné se lidem snažit vyhnout a postupovat s mimořádnou opatrností. U rekreačního létání platí zákaz letu nad shromážděním osob.

Pamatujte na to, že osoby nelze bez jejich svolení fotografovat či natáčet, a to jak třeba na jejich zahradách, tak i na veřejných prostranstvích. Nadto platí, že i když není dron vybaven snímačem osobních údajů, může být jeho přelet nad zahradou či například před oknem nebo balkónem vnímán jako zásah do soukromí.

„Ačkoliv pojištění proti škodě způsobené dronem není u nás v případě rekreačního létání s drony do hmotnosti 20 kilogramů povinné, doporučujeme jej. Takové pojištění může být součástí pojištění domácnosti nebo osobní odpovědnosti, takzvané pojistky na blbost. Pozornost věnujte také tomu, že v některých členských státech EU je pojištění dronů povinné i za situace, kdy tomu tak u nás není,“ uzavírá Eduarda Hekšová.

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.