I když tomu tak zpravidla bývá, není povinné, aby nájemní smlouva uváděla, jaké konkrétní služby pronajímatel bytu pro nájemce zajišťuje. V takovém případě zajišťuje pronajímatel nájemci takzvané nezbytné služby. Typicky to jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných prostor, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů a provoz výtahu.

„Ve smlouvě však může být uvedeno, že pronajímatel nebude nájemci zajišťovat žádné služby. Nebo naopak pronajímatel bude podle smlouvy poskytovat nájemci i další služby nad rámec těch nezbytných. Ovšem pronajímatel nemůže po nájemci chtít platit takové služby, ze kterých nemá nájemce přímý okamžitý prospěch,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Příkladem platby, ze které nájemce nemá přímý okamžitý prospěch, je příspěvek do fondu oprav. Svým charakterem vytváří finanční rezervu na opravy a rekonstrukci domu. „Některé nájemní smlouvy obsahují ustanovení, podle kterého má nájemce platit služby dle předloženého předpisu plateb. Ovšem právě předpis plateb skýtá položky, jako je příspěvek do fondu oprav, na správu domu nebo pojištění nemovitosti. Ty nelze považovat za služby, takže je nájemce nemusí platit,“ vysvětluje Lukáš Zelený a dodává: „Náklady jako příspěvek do fondu oprav nebo pojištění by měl pronajímatel zvážit v rámci stanovení výše nájemného, nikoli je požadovat přímo od nájemce.“

Po vymezení rozsahu poskytovaných služeb je na místě určit způsob jejich úhrady. Služby mohou být placeny buď zálohově, nebo paušálně. U nájmů uzavřených na dobu delší než 24 měsíců nebo na dobu neurčitou však nelze paušálně platit za dodávku tepla a takzvané vodné a stočné – ty se musí vyúčtovat podle skutečné spotřeby.

Není-li v nájemní smlouvě dohodnuto něco jiného, platí, že nájemce je povinen hradit zálohy nebo úhrady na služby předem na každý kalendářní měsíc, a to nejpozději do pátého dne příslušného kalendářního měsíce spolu s nájemným.

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.