Na spotřebitelskou poradnu dTestu se často obracejí spotřebitelé s dotazy typu: „Domluvili jsme se s truhlářem, že nám za úplatu z našeho dřeva vyrobí vestavěnou skříň do obývacího pokoje, ale nedohodli jsme přesnou cenu. Je taková smlouva platná? Jak zjistím, kolik máme nakonec zaplatit?“ Odpověď je jednoduchá: Smlouva je platná, cenu tak mnohdy zjistíte až těsně před placením. Ovšem zákon na takové situace pamatuje.

Cena díla by měla odpovídat obvyklé úplatě za podobnou službu v daném místě. Neznámá cena sice smlouvu nezruší, ale způsobí problémy. „Představa o tom, co je obvyklá cena, se totiž mezi zhotoviteli a zákazníky bude zpravidla dost lišit. Domluvit se na ceně předem berte tedy jako základ, i když to není zákonná podmínka,“ doporučuje spotřebitelům Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Někdy ovšem nastane situace, kdy cenu předem určit prostě nelze. Zedník dostane za úkol zrekonstruovat starou koupelnu, ale neví, co se skrývá pod obklady. V takových případech se cena určuje se souhlasem obou stran odhadem, který z logiky věci připouští, že výsledek bude trochu jiný. Má to ale své meze. Nelze odhadnout, že oprava bude stát pár stovek, a naúčtovat několik tisíc. Občanský zákoník k tomu říká, že jestliže zhotovitel zjistí po uzavření smlouvy, že cenu stanovenou odhadem je třeba podstatně zvýšit, musí to objednateli oznámit a zdůvodnit. Pokud to neudělá bez zbytečného odkladu poté, co nutnost překročení odhadu zjistí, nemá nárok na zaplacení rozdílu.

Pro ilustraci uvádí Lukáš Zelený tento příklad: „Pokud vám řemeslník po provedené rekonstrukci koupelny předloží fakturu s 20% navýšením oproti odhadnuté ceně, aniž by vás na to v průběhu prací upozornil, nemusíte to akceptovat. I když jsou důvody objektivní – například beton byl moc tuhý a jeho vysekáním si poškodil nástroje, nemá nárok na zaplacení rozdílu v ceně.“ Pokud by řemeslník oznámil zákazníkovi navýšení ceny hned při zjištění nečekané komplikace, zákazníkovi se nabízejí dvě možnosti. Tou první je, že částku nebude rozporovat, čímž dá najevo, že se zvýšením ceny souhlasí. Druhou variantou je odstoupení od smlouvy a zaplacení jen toho, co bylo dosud provedeno. Někdy by ale mohl být problém určit, co konkrétně znamená „potřeba cenu podstatně zvýšit“. Zpravidla se uvádí, že jde o překročení odhadnuté ceny o deset a více procent. Záležet to bude ale na konkrétní hodnotě zakázky.

U složitější, zejména stavební a rekonstrukční práce je obvyklé a doporučované sjednávat cenu podle rozpočtu, v němž jsou uvedeny jednotlivé položky, práce a jejich cena. Je-li dopředu určena pevná cena nebo cena podle rozpočtu, nemůže žádná ze smluvních stran požadovat změnu, ani pokud by bylo třeba vynaložit více úsilí a nákladů, než se na začátku předpokládalo. Pouze pokud by nastala nějaká naprosto nepředvídatelná okolnost, která by provedení díla podstatně ztížila (například v červenci začalo ztuha mrznout, v listopadu přišly rozsáhlé povodně), může o zvýšení ceny rozhodnout soud.

„Existuje ale určitá nenápadná formule, kterou lze přísné podmínky rozpočtu obejít, a na tu je třeba dávat bedlivý pozor. Zhotovitel totiž může rozpočet navrhnout s výhradami a pod takovým označením ho přiřadit ke smlouvě či do podmínek,“ varuje Lukáš Zelený a dodává: „Pokud je do smlouvy nebo objednávky zanesena výhrada, že se nezaručuje úplnost rozpočtu, nebo že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny.“ V případě neúplného rozpočtu se tak do ceny mohou promítnout předem nepředvídané práce a činnosti, u nezaručeného rozpočtu pak rozdíl mezi předvídanými a zhotovitelem účelně vynaloženými náklady.

Nesouhlasí-li objednatel s takovým zvýšením, cenu stanoví soud, což je vždy nemilé a prodraží se to o další výlohy. I v případě nezaručených a neúplných rozpočtů platí, že zhotovitel musí změny ohlásit bez zbytečného odkladu, jinak nemá nárok na jejich uhrazení. Objednatel zase může bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit, dozví-li se o vyšších nákladech, které překročí 10 % ceny původního rozpočtu.

V případě provádění stavby může nastat ještě jedna neočekávaná situace. Zjistí-li se, že je na místě skrytá překážka (například zapomenutá skládka chemikálií nebo archeologické naleziště) bránící provést dílo dohodnutým způsobem, může zhotovitel navrhnout změnu smlouvy, tedy i změnu ceny. Na dobu dohadování se práce mohou přerušit a nedojde-li k dohodě, kterákoliv strana může od smlouvy odstoupit. Zhotoviteli ale náleží úhrada ceny za to, co už udělal před objevením překážky.