Ve srovnání se zářijovou vlnou výzkumu roste shodně ve všech zemích index paniky. I tak se ale pohybuje na hodnotách z doby, kdy první vlna pandemie byla už na ústupu. Nejvíce momentálně panikaří Poláci, přestože počet nakažených na 100 tisíc obyvatel, stejně jako míra zkušenosti, je nejvyšší v Česku. V pořadí jsou Češi ale až za Poláky, Maďary a Slováky. Nejnižší hodnotu indexu paniky dosahují Bulhaři.

V Polsku se o něco zvýšil i index pesimismu, v ostatních zemích se takřka nemění a dosahuje hodnot jen mírně převažujících od optimismu k pesimismu.

Důvěra ve vládu se oproti záři již nesnižuje, stále jde ale o velký propad ve srovnání se situací na začátku pandemie, a to shodně ve všech zemích. Ve všech zemích se důvěra oproti zářijovému dnu zvýšila – nejvíce v ČR, což se dá pravděpodobně přičítat výměně ministra zdravotnictví.

Obavy z dopadů jsou sice mírně vyšší než v září, většinou (kromě Polska) ale nedosahují březnových hodnot z počátku pandemie.

Míra zkušenosti je v souladu s aktuálními počty nakažených nejvyšší v Česku a je zároveň výrazně vyšší oproti ostatním zemím, ve kterých však také roste.