ParlamentníListy.cz v té souvislosti získaly nejen podklady Heleny Zavázalové z České asociace pojišťoven, ale nově taky stanovisko Lenky Poliakové, ředitelky odboru rezortu zdravotnictví pro dohled nad zdravotním pojištěním. Z něho budeme citovat.

Pozměňovací návrh předložený senátorem Láskou (SEN 21) obsahově vychází z pozměňovacího návrhu předloženého již ve Sněmovně poslanci Třešňákem, Kopřivou a Čižinským. Finanční dopad do systému v.z.p. je poměrně detailně vyčíslen již v odůvodnění původního pozměňovacího návrhu.

„Při vypracovávání stanoviska ke sněmovnímu pozměňovacímu návrhu jsme analýzu v odůvodnění ověřili a konstatovali její správnost," uvádí ve své reakci, kterou máme k dispozici, Poliaková.

Cílem rezortu bylo poukázat na finanční výhodnost, či nevýhodnost týkající se nezletilých dětí cizinců.

Analýza obsažená v odůvodnění pozměňovacího návrhu, potvrzená Ministerstvem zdravotnictví

Výsledek analýzy je podle vyjádření vždy stejný. V každém roce je zahrnutí nezletilých dětí do systému finančně výhodné, a to za dodržení podmínky, že rodiče budou za tyto pojištěnce odvádět platbu ve stejné výši, jako je stávající OBZP. „Bez této podmínky bychom s návrhem souhlas jednoduše nevyslovili," konstatuje ministerstvo.

Pro zjednodušení v analýze rezort počítá průměrnou nákladovost pro děti 0-19 let jako celku. Nerozlišuje věk ani pohlaví. Nákladovost v jednotlivých skupinách se prý pochopitelně liší, ale nikoli tak dramaticky, aby to mělo vliv na výsledek analýzy.

Zdrojem dat pro analýzu MZČR byla data validovaná plátci zdravotní péče, tedy veřejnými zdravotními pojišťovnami, které si podle této nákladovosti pojištěnců přerozdělují vybrané pojistné. Jsou to jedny z nejexaktnějších dat o nákladovosti, jimiž systém veřejného zdravotního pojištění disponuje.