Za projekt vydala VZP během deseti let celkem 1,53 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Z toho 600 milionů činí náklady na klienty, kterých je nyní v systému 2,4 milionu. Přístup má i před 20 tisíc lékařů, což vyšlo na 86 milionů. Na odměny doktorům, aby IZIP využívali, putovalo 237 milionů. Provoz a rozvoj knížek stál 477 milionů, služby elektronické komunikace pak 130 milionů. Jen tato čísla jsou dnes známá, nic dalšího zřejmě pojišťovna neví, přestože odkoupila 51 procent akcií IZIPu.

Ředitel VZP Pavel Horák dnes po jednání právní rady pojišťovny pouze zopakoval, že jsou ve hře tři varianty - úplné převzetí IZIP pojišťovnou a v krajním případě také jeho zastavení. Další možností je vstup zahraničního investora a VZP v takovém případě bude zajišťovat jen správu projektu.

V případě, že by se pojišťovna snažila získat celých 100 procent akcií, nemohla by je ale podle ředitele Horáka kupovat za tržní hodnotu, která se odhaduje na dvě miliardy korun. Pojišťovna na nákup totiž nemůže použít peníze ze zdravotního pojištění. 

„Správní rada se sejde ještě před 21. listopadem, tedy tři dny předtím, než vyprší lhůta, po níž jsou akcie v advokátní zástavě a než proběhne audit," zmínil dnes ředitel VZP Horák. Nebyl však schopný odvětit na jedinou otázku, která by se týkala budoucnosti IZIPu. Podobně rozpačití byli i členové správní rady. Pouze řekli, že vedení VZP musí k projektu do 14. listopadu dodat veškeré dokumenty, tedy memoranda, plné moci a smlouvy.  A to proto, aby správní rada posoudila, zda bude nutné převzít 51 procent akcií, které už VZP má v advokátní úschově.

"Chceme vidět a jednat s konkrétním vlastníkem a pak buď požadavku vyhovíme nebo ne," řekl na krátkém brífinku dnes neurčitě Horák. Poté také připojil slova o tom, že je nutné vědět, kdo vlastníkem těch zbylých akcií vlastně je a že VZP nebude jednat s někým, kdo se ze dne na den změní.