Rozhovor s Petrem Novotným vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý. 

Čím to je, že jsi jako bavič nikdy nezavadil o politickou satiru?
Je to jenom nedostatkem příležitostí. Vždycky jsem to chtěl dělat. Ostatně v dobách, kdy jsem působil ve skupině Fešáci, tak moje moderování byla politická satira se vším všudy. Ta kapela měla řadu tzv. politických průšvihů. Když se nás chtěl jednou zastat ředitel umělecké agentury, křičel: „Nechte ty Fešáky, vždyť je to jediné politické divadlo, které máme." Dokonce říkal: „Soudruzi, to je jenom kritika, on to nemyslí zle, soudruh Novotný je oddaný socialismu jako všichni...". Upřímně, mě by to opravdu bavilo, ale když už jsem byl populární, měl jsem pořady v televizi, tak už se hodnotila jenom sledovanost, tedy úkol zněl, oslovit maximum televizních diváků. Logicky, nechtěl jsem se přiklánět na žádnou stranu politického spektra, to mohlo znamenat ztratit nějakou část diváků. Máte-li svoji show v televizi, nemůžete si to dovolit.

Uráží tě, když slyšíš o sobě nebo o některém z kolegů, že je „normalizační hvězda"?
Ano, to mě uráží, byť se také považuji za normalizační hvězdu, i když jsem v té době nebyl zdaleka tak známý jako třeba Michal David. Pro mě jsou nepřijatelní komunisti, kteří se zaprodali, ale umělec, který dělá svoji práci, musí nějak vycházet s režimem. Ovšem, když tu svoji práci dělá dobře, je všechno v pořádku. Proto je třeba Michal David bez pochyby talentovaný člověk a přiznám se, že fyzicky špatně snáším, když ho někdo napadá jen za to, že zpíval v době, ve které žil.

O tobě se říká, že děláš lidovou zábavu. Jak se to potkává s tvým přísně pravicovým smýšlením? Nemělo by to být tak, že umělec, který dělá „lidovku" podporuje např. levicovou stranu?
Nemyslím si tak úplně, že dělám lidovou zábavu. Jen se snažím obsáhnout co nejširší spektrum diváků a posluchačů. Kdybych dělal lidovou zábavu, tak bych měl asi příznivce pouze na levé straně politického spektra, ale objednávka zněla: Zaujmout celé spektrum televizních diváků. Nejsem ani tak lidový, jako, co se diváků týče, prodejný. Věř mi, že divácký úspěch je jediné, co mě zajímalo a zajímá.

A peníze?
Peníze až na druhém místě a intelektuální úroveň mého humoru až na třetím místě.

Jak moc se zajímáš o veřejný život a o politiku?
Jsem úplně patologicky politický člověk. Zajímám se o všechno, co souvisí s politikou. Jsem na to návykový. Mám na internetu asi čtvery základní domovské stránky a každé dvě hodiny se dívám, co je nového. Každý den ráno vstanu a hodinu si pročítám zpravodajské servery, čtu komentáře, projdu si i bulvár, neumím bez toho žít. Dokonce si myslím, že se na politické scéně dost dobře orientuji.

Když se dobře orientuješ v politice, stalo se ti, že tě někdo z politiků zklamal?
Ne, opravdu ne. Politik mě nemůže zklamat. Politika není prostředí, kde bych něco mimořádného očekával...

Třeba tanečky kolem Věcí veřejných? Vím, že jste s Radkem Johnem kamarádi...
Ano, jsme kamarádi, ale to s tím nemá co dělat. Jsme kamarádi dál, když se potkáme, pokecáme atd. Osobně jsem projektu Věci veřejné nevěřil, nevolil jsem je a myslím, že to je celé nedopatření. Ta strana mi nepřirostla k srdci, takže ani tam není nikdo, kdo by mě zklamal. Karel Šíp VV volil a pak se divil. Pro mě je ta strana nepovedená, ale komunisti jsou horší.

Nenávidíš komunisty?
Ano. Musím říct, že jsem za komunistů trpěl. Už proto, že já velmi rád cestuju a to byla složitost. A ještě navíc, určitě jsem cestoval víc a častěji než řada jiných lidí. Už to, že komunisti nepustili lidi ven, to jim nikdy neodpustím. Ta ideologie je opravdu zločinecká. Navíc oni sami se s tím neumí poprat. Znám komunisty třeba v Itálii a to jsou normální levičáci, kteří pracují od rána do večera, ale ne na tom, aby svrhli nenáviděný kapitalismus, ale aby se obyčejní pracující lidi měli líp. Obecně mě komunisti nesednou vůbec, ale pro ty italské nebo francouzké mám pochopení. Bohužel ti naši by nejraději svrhli režim a chtěli by nám zase vládnout po svém.

Zakázat komunisty, co myslíš?
Ne, teď to nejde. Když už, tak se to mělo zakázat v roce 1989. Dnes už by to byl šílený nápad. Když mají podporu třinácti procent lidí, nedá se nic dělat.

Co si myslíš o lidech, kteří volí komunisty?
Že jsou slabomyslní. Jenže když půjdeš po Václaváku a budeš se dívat po lidech, nezapomeň, že zhruba každý osmý je volí.

Když člověk dosáhne jistého stupně popularity, říká si: „Teď je čas vstoupit do politiky."?
Celkem pravidelně. Mě to popadá poměrně často, ale naštěstí vždycky na takové té nižší úrovni, do Senátu nebo do sněmovny mě to netáhne. Navíc vím, že to chce celého člověka a to u mě nejde. Dělám řadu věcí, kterých bych se neuměl vzdát. Být volený lidmi a zodpovídat se jim, to je obrovský závazek.

Stává se, že tě strany oslovují s nabídkou kandidatury?
Taky pravidelně. Vždycky před volbami přijde několik nabídek. Lidé z naší brandže, kteří jsou trošku vidět, mají pro politiky jistou cenu.

Čteš někdy ParlamentníListy.cz?
Denně. Nejenom, že denně, ale skoro všechno. Baví mě články komentáře... i tvoje rozhovory...

Čtěte také:

• NA HRANĚ s Xaverem: Vláda improvizuje. Řecko nám však nehrozí. Exšéf financí Mertlík Kalouska nehodnotil

• NA HRANĚ s Xaverem: Bojím se těch mrtvých, proto se nevzdám, svěřil se emotivně Kubek

• NA HRANĚ  s Xaverem: Mou chybou je, že držím slovo, mé ano je ano

• NA HRANĚ s Xaverem: Kvůli Kroupovi jsem padouch. A Michálek hrdina, povzdychl si Tlustý

• NA HRANĚ s Xaverem: Kraus o Paroubkovi: ČSSD vytáhl z bryndy. Pak ho semlela média