TOP 09 zřejmě nedokáže k nalákání voličů nabídnout nic jiného, než Karla Schwarzenberga. A vzhledem k věku ministra zahraničí se jim to v příštích volbách podaří zřejmě naposledy. Pro Miroslava Kalouska je to tak poslední šance, jak ovládnout českou pravici.

ODS je však v ještě horší pozici. Ačkoliv nelze očekávat, že by strana získala ve volbách tři procenta jako její prezidentský kandidát Přemysl Sobotka, je zjevné, že její voliči jsou frustrovaní. Doposud nejsilnější pravicová strana nebyla schopna nabídnout voličům atraktivního kandidáta a je patrné, že i skalní voliči ODS se začínají poohlížet, zda by nebyla k mání jiná strana. „Jinými slovy: Voliči ODS začínají vandrovat,“ píše Houda.

Jedinou šancí je, že ODS změní nejen svou politiku, ale rovněž vedení. V podstatě jsou jen dvě osobnosti, které by mohly věrohodně symbolizovat změnu ODS od současného marasmu- Václav Klaus a Jiří Pospíšil. Pokud se tak nestane, ztratí ODS nejspíš i svou pozici nejsilnější pravicové strany. Pro ODS však hraje čas. Pokud v relativním zdraví přečká následující volby, nejspíš jim v boji o lídra pravé strany spektra ubude hlavní konkurent. Kníže Schwarzenberg totiž nezadržitelně stárne a nikoho jiného zatím Miroslav Kalousek z klobouku nevytáhl.

Z krátkodobého hlediska tak má pravice vlastně jen jednu šanci. Najít stranu, která by dokázala odčerpat nerozhodnuté levicové voliče a pak se spojit s pravicovou vládou. Přesně to, co udělaly po minulých volbách Věci veřejné. Je však třeba, aby to bylo mnohem sofistikovanější, protože „Véčka“ se u veřejnosti beznadějně odepsala. Jako možného představitele takové strany uvádí senátora Tomio Okamuru. Jenže takové řešení by se pravici mohlo vrátit, jak bumerang.

Druhou možností je provést hlubokou přeměnu pravice, která by se vrátila ke svým kořenům. Zaměřila by se především na životně důležitou skupinu živnostníků a pokusila by se najít charismatického vůdce, který by dokázal překonat většinově levicové smýšlení české veřejnosti.