Důsledky zavedení přímé volby prezidenta pro fungování českého politického systému se zabýval diskusní seminář, který uspořádal CEVRO Institut. V úvodu prohlásil odborník na správní právo a emeritní profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Dušan Hendrych, že zavedení přímé volby hlavy státu není šťastné řešení. „Je to zásah do ducha Ústavy. Když se tvořila, tak se o přímé volbě také uvažovalo. Ale pak zvítězil názor, že jsme parlamentní demokracií. Je to takový přílepek,“ konstatoval Dušan Hendrych.

Vůbec první profesor politologie na Univerzitě Karlově Miroslav Novák upozornil na to, že přímá volba hlavy státu je nejvíce rozšířena v Africe a Latinské Americe, nejméně pak v Asii a Evropě. „A v Evropě je nejvíce rozšířena v postkomunistických zemích. Chtělo by se říci s Ruskem a jeho satelity na věčné časy a nikdy jinak,“ uvedl Miroslav Novák, že jsme se k těmto státům tedy zase přiřadili.

Žádná přímá, ale banální reprezentativní demokracie

V Evropské unii je nyní čtrnáct zemí, v nichž se volí hlava státu přímo. Bývalý rektor CEVRO Institutu ale zdůraznil, že pro parlamentní režimy není přímá volba vhodná a navíc upozornil, že nejde o prvek přímé demokracie, protože prezidentovy pravomoci jsou omezené a často jen formální. „Přímá volba prezidenta je banální reprezentativní demokracie, nikoli přímá demokracie, jak se lidé domnívají,“ vysvětlil profesor Miroslav Novák.

Docent politologie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Kubát objasnil, že ani po zavedení přímé volby není Česká republika poloprezidentským režimem. „Prezident nemá politickou moc, kterou by ovlivňoval směřování státu. Od prezidenta je to jen mediální hra na vládnutí, nikoli reálné vládnutí,“ zmínil Michal Kubát situaci, kdy si Miloš Zeman zval na Hrad navržené kandidáty na ministry, přestože reálně mohl jen těžko jejich vládnímu angažmá zabránit.

Přímou volbou prezidenta došlo k velké změně na poli odpovědnosti

Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr v té souvislosti poukázal, že i nepřímo zvolení prezidenti Václav Havel a Václav Klaus měli nutkání některé ministry nejmenovat. „Připomenu Jana Kavana, Miroslava Grégra, Davida Ratha či Karla Schwarzenberga. Ale nakonec je vždy jmenovali,“ připomněl Jan Wintr, že žádná hlava státu u nás nikoho z ministerských adeptů ještě neodmítla.

Jeho kolega Jan Kudrna se soustředil na odpovědnost hlavy státu. „Přímou volbou prezidenta došlo k velké změně na poli odpovědnosti, která byla rozšířena. Chybou při zavádění přímé volby hlavy státu bylo, že se problém řešil jako politický, případně populistický, nikoli jako ústavně-právní problém,“ poznamenává ústavní právník Jan Kudrna.

Náš způsob formování vlády je v rámci evropských zemí unikátní

Nad změnami právní úpravy přímé volby prezidenta se zamyslel ústavní právník Jan Kysela. Zabýval se nerovností mezi parlamentními a občanskými nominanty, za příliš dlouhou považuje dobu mezi prvním a druhým kolem, a proto by doporučil stejné řešení jako u senátních voleb. „Za nefunkční považuji to, že žalovat mohou v případě podezření na porušení zákona jen protikandidáti. Ti by do toho nešli, protože by byli osočováni, že neunesli volební porážku,“ zmínil Jan Kysela s tím, že i tak je otázkou, co by se dělo dál, a že nové volby nejsou řešením.