Tvoří ji koalice dvou tradičních stran, vítězných křesťanských demokratů (CDU/CSU) a dosud vládnoucích sociálních demokratů (SPD), kteří během voleb skončili až na třetím místě.
Na základě vládní dohody se spolkovým kancléřem 6. května tohoto roku stane lídr křesťanských demokratů Friedrich Merz.
Alternativa pro Německo (AfD), jež ve volbách skončila na druhém místě a dosáhla svého historicky nejlepšího výsledku, součástí nové koalice nebude. Stává se ale nejsilnější opoziční stranou, díky čemuž získává nárok na předsednictví v několika parlamentních výborech. Zatímco podpora AfD podle posledních průzkumů stále roste (aktuálně by získala až 25 %), popularita Friedricha Merze a CDU/CSU klesá. Lídr křesťanských demokratů čelí kritice některých členů CDU/CSU i voličů proto, že údajně až příliš ustupuje koaličnímu partnerovi SPD a přijatými opatřeními stranu až příliš posouvá k politickému středu.
Sociálním demokratům se skutečně podařilo prosadit řadu priorit a obsadit některá klíčová ministerstva, včetně ministerstev financí, obrany a spravedlnosti. Přestože CDU/CSU ještě v kampani stavěla na tom, že Německo musí začít šetřit, ještě v rámci koaličních jednání došlo k odblokování dluhové brzdy a ke schválení obřího investičního balíčku do infrastruktury ve výši 500 miliard eur. Investovat se má například do dopravy, obrany, digitalizace, sociálního bydlení, nebo školství.
Vláda CDU/CSU a SPD je ale i přesto, že má parlamentní většinu, velmi křehká. V rámci předvolební kampaně proti sobě obě strany i jejich lídři velmi ostře vystupovali a jejich spolupráce se dá považovat spíše za sňatek z rozumu. Už nyní se vedou spory o klíčová témata, od migrace přes ekonomiku až po německý postoj k válce na Ukrajině.
Obavy z neřízené migrace se promítly do předvolební kampaně i volebních výsledků a německá společnost má od nových vládních opatření velká očekávání. Budoucí kancléř Merz se nechal v nedávné televizní debatě slyšet, že chce roční počet žádostí o azyl v Německu dostat pod 100 000. Vedle posílení kontrol na hraničních přechodech, včetně těch s Českou republikou, se koalice dohodla také na pozastavení slučování rodin s omezenou ochranou na 2 roky a na ukončení dobrovolného přijímání uprchlíků. Německo bude nově také deportovat cizince, kteří v zemi spáchají trestný čin, i do států, kam se dosud nevyhošťovalo, zejména do Sýrie a Afghánistánu. SPD si ale prosadila zachování práva jednotlivce požádat o azyl v případě ohrožení.
Klíčovým bodem koaličních jednání je také ekonomika, jelikož německé hospodářství již třetím rokem stagnuje. Vzpruhu mu má dodat již dříve zmíněný investiční balíček, investice do infrastruktury mají podle koalice povzbudit domácí poptávku. Velkou pozornost poutá také debata o výši minimální mzdy. , iatímco SPD hovoří o 15 eurech za hodinu, CDU/CSU trvá na tom, že rozhodnutí náleží nezávislé komisi. Nová vláda v koaliční smlouvě dále slibuje také daňové úlevy pro střední třídu, snížení daně z příjmu právnických osob a každoroční pokles počtu státních zaměstnanců.
Budoucnost německého hospodářství je ale spojena se zahraniční politikou. Po nástupu Donalda Trumpa a jeho administrativy do Bílého domu dřívější podporovatel transatlantických vazeb Friedrich Merz začal usilovat o co největší nezávislost Evropy na USA. Navzdory protekcionistickým výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa ale budoucí německý kancléř věří v obnovení původních nulových cel mezi Evropskou unií a Spojenými státy, i přesto, že Trump takovou dohodu odmítá. V případě obchodní války jsou přitom nejvíce ohroženi němečtí exportéři. Týká se to zejména automobilového průmyslu, který je skrze dodavatelské řetězce úzce napojen na české firmy. Případné problémy tak budou mít velký dopad také na české hospodářství.
Nová německá vláda ale samozřejmě řeší také válku na Ukrajině. Přestože podpora Ukrajiny zůstává pro obě koaliční strany oficiálně prioritou, na podobě nejvhodnější pomoci nepanuje mezi CDU/CSU a SPD shoda. Zatímco Friedrich Merz je pro dodávky výkonnějších zbraní (např. raket dlouhého doletu Taurus), část SPD, včetně dosavadního ministra obrany Borise Pistoriuse, zastává výrazně opatrnější postoj. Německá delegace se současně účastní i diplomatických jednání o možném příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.
V oblasti evropské politiky plánuje budoucí kancléř Merz napravit to, co mnozí označovali za slabinu předchozí vlády vedené Olafem Scholzem, a to nedostatek dialogu a spolupráce se sousedními zeměmi. Friedrich Merz má ihned po nástupu do funkce v plánu navštívit Paříž a Varšavu. Cílem těchto zahraničních cest je koordinovat společný postoj vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho obchodní politice. Teprve poté, co se s partnery shodne na jednotné evropské pozici, odcestuje budoucí německý kancléř do Washingtonu.
Další vývoj na německé politické scéně bude stěžejní nejen pro budoucnost samotného Německa, ale také celé Evropy. Nová vláda se prostřednictvím přijatých opatření snaží reflektovat požadavky veřejnosti i vlastní stranické priority, omezit rostoucí podporu AfD a současně reagovat na složitou mezinárodní situaci. Příští měsíce ukážou, zda se dá efektivně reagovat na tolik výzev najednou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Nastane v německé politice ke změně?
autor: PV
