V těchto dnech je v Praze na návštěvě komise UNESCO. Prověřuje dopad stavby tunelu Blanka na pražskou památkovou rezervaci, ale i stav konkrétních pražských památek. Jednou z těch, která neunikne pozornosti UNESCO je Karlův most.

Tato významná stavba z 13. století prochází v posledních letech rekonstrukcí. A právě její průběh se hrubě nelíbí lidem sdruženým pod Peticí za záchranu Karlova mostu.

Dokument je k dispozici na internetu. Od 1. října loňského roku, tedy za necelé čtyři měsíce, už ho podepsalo téměř 40 tisíc lidí.

Petice žádá zejména dvě věci. Zastavení prací na opravě Karlova mostu. A hlavu šéfa památkového odboru pražského magistrátu Jana Kněžínka, který měl na průběh opravy dohlížet.

Fotogalerie: Maketu Béma máčeli ve Vltavě

Impulsem byla procházka po mostě

"Impulsem k založení petice byla procházka po Karlově mostu," řekl serveru ParlamentníListy.cz zástupce petice, viceprezident Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR Martin J. Kadrman.

Kritika úrovně řemeslných prací opravy podle Kadrmana panovala několik měsíců, nic se však nedělo. Až s peticí začala být kritika vnímána vážněji. Za jeden z nejvýraznějších dosavadních úspěchů akce považuje Kadrman to, že ve středu v 17:45 se setká se zástupci UNESCO.

A to i prý navzdory vůli některých lidí z pražského magistrátu. "Z určitých kruhů byl zájem nás od UNESCO odříznout," říká Kadrman.

Nedošlo ke zmapování mostu

Při opravě mostu došlo podle zástupců petice k několika neomluvitelným chybám. Most například dodnes nebyl zmapován. Nikdo tak přesně neví, kde se nacházejí jeho nejcennější části.

Stejně tak mají zástupci petice výhrady i k odbornému dozoru prací. "Není to nic proti dělníkům, kteří na opravě mostu pracují. Ale proč tu například nebyl žádný odborník, který by jim řekl, pozor, to je kámen ze 14. století?" uvádí Kadrman.

Firma Mott MacDonald, která opravu mostu provádí, si však za svou prací stojí. "O některých kamenech se samozřejmě dalo diskutovat, ale my jsme vše pečlivě konzultovali s odborníky - s památkáři, mostaři i kameníky," řekl už dříve zástupce společnosti.

Úroveň rekonstrukce kritizovala loni v listopadu i památková inspekce ministerstva kultury. Podle ministerského protokolu při obnově mostu "zásadně utrpěla jeho estetická a výtvarná hodnota. Nekoncepční opravou zábradlí byla značně poškozena autenticita i dokumentační funkce této významné národní kulturní památky," stojí v dokumentu.

Chyby byly jen administrativní, tvrdí magistrát

Zástupci magistrátu mají na věc jiný názor. "Za dva tři roky budeme slavit prestižní ocenění za vzorovou rekonstrukci," řekl Kněžínek časopisu Týden. Podle Kněžínka došlo jen k chybám administrativního rázu, za což už si město z rozhodnutí svého vlastního odboru kultury a památkové péče udělilo padesátitisícovou pokutu.

Kněžínek také podle Českého rozhlasu přiznal, že bylo chybou nevypracovat podrobný stavebně-historický průzkum mostu.

"Mají pravdu v právnické důslednosti. Kompletní stavebně-historický průzkum nebyl udělán, postupně se dodělává. Avšak na to, co nebylo, se ještě vůbec nesáhlo. Tam se sáhne až za rok, za dva roky. Právně fundamentalisticky se udělaly chyby a za ty chyby jsme město potrestali," dodal Kněžínek.

Památkáři: Někde se kameníci netrefili

"Přiznávám, že na několika místech se kameníci netrefili," říká Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu. Některé kameny podle něj vyčnívaly o jeden až dva centimetry, to ale firma opravující most napravila. "Já za sebe jsem přesvědčen, že to děláme správně," tvrdí Šefců.

Podle šéfa Národního památkového ústavu Pavla Jerieho je "každého kamene škoda, je ale otázkou, zda je technicky možné jej uchovat."

Při opravě podle Jerieho asistovali i geologové a určovali, co se smí a co se nesmí rozebrat. Kameny, které se při současné opravě nahrazovaly, podle něj pocházely zejména z 19. a 20. století. "Když geolog řekne, že se určitý kámen do 15 let rozpadne, je otázka, zda ho tam nechat a za deset let opravovat znovu," uvedl podle ČTK. Nic prý nelze vidět jen černobíle.

Kadrman z Petice za záchranu Karlova mostu však namítá, že nahrazovány byly i kameny podstatně staršího data. "Máme fotografie rozřezaného kamene, který pochází zřejmě ještě z původního Juditina mostu," říká. Některé z takto starých kamenů prý skončily v drtičce.

Ve hře je čtyřmilionová pokuta

Opravou mostu se bude zabývat Krajský úřad Plzeňského kraje. Pověřen byl ministerstvem kultury. To předalo kauzu do Plzně, protože pražská radnice by na věc nemusela mít nezávislý názor.

"Náš úřad po obdržení usnesení shromáždil podklady, ze kterých vyplývá, že zde existuje důvodné podezření ze spáchání správního deliktu. Naši experti už také provedli prohlídku Karlova mostu," řekla v úterý serveru ParlamentníListy.cz mluvčí Plzeňského kraje Jana Filípková.

Mluvčí si zatím neodvažuje říct, kdy by měl úřad o celé věci rozhodnout. Případ podle ní "není jednoduchý".

Úřad může uložit pokutu firmě Mott MacDonald a vlastníkovi Karlova mostu, kterým je Hlavní město Praha. "Ve hře je pokuta, která by se mohla vyšplhat až do výše čtyř milionů korun," dodala Filípková.

Foto: Hans Štembera