Tendr na dostavbu Temelína je obrovský. Má podle Bartušky nadnárodní rozměr a tak je logické, že bude i pod drobnohledem zahraničních firem, které se tendru ani nezúčastní. Firmy si totiž porovnávají nejen cenu zakázky a podle toho se tak podřizují ve svých jiných nabídkách ostatním státům, ale mění i své technologie, či jiné parametry.

„Ten tendr je obrovský a tak bude pod drobnohledem. I Čína a Indie chtějí korporativní cenu, chtějí mít srovnání," podotkl Bartuška. Podle něj je logické, že v případě takovéto zakázky lobbuje stát. To se stalo například nedávno v Turecku, kde dokonce Hillary Clinton lobbovala při vládních setkáních za americký Westinghouse. „Lobbing na úrovni vlád je tady úplně normální," zmínil Bartuška a naznačil tak, že i Česká republika se bude muset na podobné nátlaky připravit.

Z pětice zájemců vypadli dva

Loni v říjnu ČEZ zveřejnil, že ukončil příjem žádostí na účast v tendru. Tehdy se přihlásila pětice dodavatelů: česko-ruské konsorcium Škoda JS a Atomstrojexport,  francouzská Areva, americký Westinghouse, japonská Mitsubishi a francouzsko-německo-japonský projekt Atmea. Dodat jadernou elektrárnu je podle odborníků schopna také Jižní Korea.

Společnosti Mitsubishi a Atmea ale nakonec vypadly. O zakázku tak má zájem trojice uchazečů - francouzská společnost Areva, americký Westinghouse a česko-ruské konsorcium Škoda JS a Atomstrojexport.

Vyhodnocují se dopady na životní prostředí

V současné době pokračuje v dostavbě Temelína posouzení dopadů dostavby elektrárny na životní prostředí a zadávací řízení veřejné zakázky na dodavatele dostavby. Podle nedávných informací ČEZ je ve fázi přípravy zadávací dokumentace. Konsorcium počítá, že zařízení pro elektrárny bude ze 70 procent od tuzemských společností.

„O 70 procent bychom sice měli usilovat, ale upřímně řečeno všichni tři dodavatelé slibují něco, co v případě vítězství mohou vzít zpět. Zákon neumožňuje, abyste požadovali procento podílu českých firem," zdůraznil v rozhovoru pro Rádio Česko Bartuška s tím, že v rámci Evropské unie je nutné nahlížet na všech 27 členských zemí jako na domácí.

„Pokud zvýhodníte jednu zemi, Českou republiku, tendr mohou napadnout neúspěšní uchazeči i firmy z oboru ze zahraničí. A mojí noční můrou i noční můrou ČEZu je představa, že bude vyhlášen vítěz a za dva roky vám celý ten tendr smete buď evropské ředitelství pro soutěž, nebo nějaký správní soud u nás. A to by se nepochybně stalo," je přesvědčen Bartuška.

Kabinet bude mít právo veta

I když podle něj tendr vyhlásil ČEZ, finální slovo stejně musí mít nakonec vláda. "U takové zakázky je to normální," vysvětlil Bartuška. 

„Byl bych ale rád, až bude někdo vybrán, což bude tak v roce 2012 či 2013, aby byl vítěz všemi politickými stranami akceptován. Chtěl bych, aby dostavba Temelína byla něčím, na čem jsou strany schopny se dohodnout, a vzít to jako téma, které jde mimo politiku. Protože energetika je byznys na desetiletí, představa, že každé čtyři roky měníte základní směr, to je k zešílení," dodal k tomu Bartuška.  

Odborníci tvrdí, že v případě Temelína jde o největší výběrové řízení v dějinách České republiky v hodnotě nejméně za 600 miliard korun. ČEZ by chtěl dva nové bloky Temelína zprovoznit do roku 2020.

Čtěte také:

• Temelín mění americké palivo za ruské
• V energetice všichni lžou, tvrdí vládní zmocněnec pro Temelín