Propad české ekonomiky začíná být problémem, pro který vláda dlouhodobě a zatím marně hledá řešení. Proběhlé páteční jednání průmyslníků s náměstky resortů dopravy, průmyslu a obchodu a financí je pouze přípravou na další kolo, které proběhne příští týden. Generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek věří, že resorty se předloženými návrhy, které by dokázaly upadající průmysl znovu nastartovat, budou řídit. Jeho obor, tedy stavebnictví, totiž krize zasáhla naplno.

"Pracovní skupina, která dnes zahájila činnost, by měla intenzivně fungovat asi měsíc," avizuje Mašek plán, kterým chce premiér Nečas dospět ke konkrétním záchranným krokům. Čelí totiž kritice, ekonomové i političtí protivníci totiž sarkasticky připomínají slova ministra financí Miroslava Kalouska z dob Topolánkovy vlády o ČR jako ostrůvku stability s tím, že dnes je republika spíš ostrůvkem recese mezi rostoucími ekonomikami okolních zemí.

Malé stavební práce by mohly stavařům pomoci

Jak si stavaři představují prorůstová opatření? Obor může především těžko přežívat bez dalších dopravních staveb. "Infrastruktura a její budování je pro nás velmi důležité. Velkou vzpruhou by také bylo využití peněz z emisních povolenek na zateplování budov kvůli snížení jejich energetické náročnosti, což je jeden z našich závazků vůči EU," uvedl pro ParlamentníListy.cz generální ředitel SPS. Čeští stavaři prý rádi vzpomínají na doby, kdy programy ´Panel´ a ´Zelená úsporám´zajišťovaly práci stovkám firem v oboru. "Obnova těchto programů v nějakém větším rozsahu by pomohla hodně," říká Mašek.

Za naprosto zásadní požadavek na vládu považuje SPS okamžitou úpravu legislativy, umožňující dotčené veřejnosti blokovat zásadním způsobem důležité stavby. "Nechápu, že Ministerstvo financí k tomu už dávno nezaujalo razantní postoj, blokování staveb je prodražuje neskutečným způsobem a díky tomu se staví méně," dodal Mašek k návrhům, kterými chtějí stavaři rozhýbat tok peněz ve svém oboru.

Uvolnění majetku v restitucích může obor oživit...

O nutnosti rozjet například menší stavební zakázky hovořil pro páteční vydání HN i ekonom Miroslav Zámečník. Podle něj právě investice státu do rekonstrukcí budov přinese velmi rychle dvojnásobek vložených prostředků. S tím souvisí i návrh dalšího z oslovených ekonomů NERVu, Jiřího Schwarze. Rozjezdu stavebnictví by mohlo pomoci i vyjasnění majetkových vztahů díky církevním restitucím. Nemovitosti, blokované majetkovými spory, jsou totiž velmi často v dezolátním stavu a na blokovaných pozemcích se stavět nikomu také nechce. "Vydávané nemovitosti jsou dlouhodobě podinveestované, to se teď po vydání majetku může změnit," uvedl ekonom.

• SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

...krátkodobě ale ne

Mašek ale nesouhlasí. "Abych pravdu řekl, jako krátkodobé opatření, které v brzku pomůže, to nevnímáme. Možná někdy v budoucnu, až se ten majetek opravdu vrátí, by to mohlo znamenat nějaké zakázky. Naše vize prorůstových kroků je jiná," konstatuje Mašek.

Se Schwarzovou tezí o církevních restitucích jako jedné z cest, jak přes lokální stavebnictví rozhýbat ekonomiku, ostře nesouhlasí ekonomka Ilona Švihlíková. Jde prý jen o další zvláštní argument podporovatelů modelu, který pro vyrovnání s církvemi prosazuje současná vláda. "Slyšela jsem mnohé zajímavé argumenty. Například že prý máme podporovat katolickou církev, abychom zabránili nástupu islámu do Evropy. Ale restituce jako prorůstové opatření, to tedy ještě ne," nešetří ironií vůči svému kolegovi ekonomka.

Švihlíková: Restituce byznys oživí. Realitkám a advokátům

Základní problém neoliberálně laděných lidí je podle Švihlíkové v jejich předpokladu, že můžeme dát komukoliv libovolnou částku, která jakýmsi zázrakem proteče ke správným účelům. "Hodíme tedy peníze církvím, aby mohly začít opravovat svůj majetek. To ale mohly už dvacet let. Pokud to přinese oživení v nějakých oborech, pak těmi obory jsou spekulace na trhu s nemovitostmi a advokacie. Soupis majetku je nejasný a přinese to spoustu žalob, takže krátkodobé opatření? Asi těžko," uzavírá pro ParlamentníListy.cz Švihlíková. Vláda by podle ní měla především radikálně revidovat reformu veřejných financí.

Stavební průmysl zasáhla krize naplno. Nijak mu nepomohly ani aféry, které v roce 2012 naplno propukly v souvislosti s eurodotacemi, často právě v oblasti dopravně-stavebních prací. Konstatuje to i průzkum, který si SPS nechal vypracovat v první polovině roku 2012. "V části ankety, kde jsou výsledky zpracovány, podle převažující činnosti firem, je nepříznivá situace zejména v oblasti inženýrského stavitelství – pokles hlásí až 88 procent dotázaných. Nejhorší údaje získal Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR z odpovědí na dotaz na nasmlouvaný objem prací – pokles o více než pětinu hlásí 56 procent stavebních společností," říká průzkum, kterého se účastnilo 116 stavebních firem z celé ČR.