Poprvé prý začal vnímat, že má nějaké tělo až poté, co v 80. letech ve vězení prodělal těžký zápal plic. Nejen pět let ve vězeňských celách se ale na Havlově zdraví neblaze podepsalo. Jeho životní styl mu rozhodně taky neprospíval. Až do svých šedesáti let prý běžně vykouřil i několik krabiček cigaret denně. V roce 1996 mu pak lékaři kvůli zhoubnému nádoru odoperovali polovinu pravé plíce. Pavel Pafko, který tehdy zákrok úspěšně vedl, se tak téměř přes noc stal snad nejznámějším českým lékařem.
Vše k tématu skon Václava Havla
Pafko: Mimořádný člověk plný empatie
„Během své praxe lékaře jsem se setkal s tisíci pacienty. Václav Havel byl však nezapomenutelný v tom, jak byl vysoce empatický, skromný. Sám se možná ani prezidentem vůbec necítil být, prezidenta z něj spíše dělalo okolí a lidé kolem něj. V době, kdy jsem ho operoval, netroufal bych si odhadovat, že bude žít ještě patnáct let poté. To je opravdu skoro zázrak, dnes a denně se setkávám s lidmi s rakovinou a jsou to velmi smutné a často podstatně rychlejší konce. Panu Havlovi bylo dopřáno více let. I když jsem jeho ošetřujícím lékařem už nyní řadu let nebyl, sledoval jsem ho. A znepokojen jsem jeho stavem byl až před několika měsíci – na oslavě jeho narozenin. Tam už bylo vidět, že mu hodně ubývají síly,“ vzpomínal pro ParlamentníListy.cz Pavel Pafko. Přesto, i když se život a smrt musí brát tak, jako že existují, zpráva o smrti Václava Havla ho zarmoutila. „Odešel v něm mimořádný člověk,“ doplnil Pafko.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová