Hubil kůrovce i ekologisty. Ale jen chvíli

Novopečený místopředseda ODS Pavel Drobil, který byl zvolen na posledním kongresu ODS s podporou Petra Nečase, chtěl jít původně dělat ministra průmyslu a obchodu. Hodně se mu potom vyčítala věta, „že bude dýchat za český průmysl".

Kauzu podrobně sledujeme ZDE

Životní prostředí pro lidi

On však na to vždy reagoval, že je pro rozumnou ochranu životního prostředí, které má však být chráněno pro člověka a člověk nemá „ochranou" přírody trpět například v případě toho, že ekologové mnohdy blokují silniční obchvaty měst a lidé se zde kvůli nim dusí.

Ministr Drobil v tomto smyslu plánoval upravit územní řízení, aby ekologističtí aktivisté z povolání nemohli svévolně blokovat budování veřejných staveb. Ve společné komisi na tom pracují lidé z ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva životního prostředí a z ministerstva dopravy.

Ekologové z povolání

„Je zajímavé, že nikomu v této věci nejde o lidi. Do dneška jsem neslyšel, že by někdo litoval 60 tisíc obyvatel Frýdku-Místku, kteří se již deset let kvůli sporům o to, jestli má být postavena severní či jižní trasa obchvatu tohoto města, dusí a kamionová doprava to město v podstatě likviduje a rozřízla ho při dopravní špičce na dvě části. To nikoho nezajímá. Člověk není pro některé druhy aktivistů důležitý," řekl před časem ParlamentnímListům.cz Drobil.

Podobně chtěl zabránit tomu, aby Šumavu kompletně zničil kůrovec, který se šířil dál z bezzásahových zón, jejichž vznik podpořil exministr životního prostředí Martin Bursík.

Globální oteplování a kůrovec

„Pakliže má být některá zóna bezzásahová, ale tím nemíním, že bude bezzásahová absolutně, tak chci vidět, jakým způsobem bude první zóna oddělena od druhé. Aby ta eventuální bezzásahovost neudělala to, co se povedlo Bursíkovi v roce 2007, že se to prostě všechno rozletělo do druhé zóny a nakonec nám kůrovec sežral obrovskou část Šumavy i tam, kde žrát neměl. Zkuste ho ale naučit, aby respektoval nějakou hranici bezzásahové zóny, to se ještě nikomu nepodařilo," řekl k tomu redakci ministr.

Drobil také nikdy nevěřil teoriím o globálním oteplování způsobeným člověkem, v čemž se shoduje s prezidentem Václavem Klausem a předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou. „Já věřím tomu, že dochází, či může docházet ke změně klimatu. Koneckonců v historii lidstva, i té historii zaznamenané, došlo ke změně klimatu několikrát. Já ale nejsem přesvědčen, že to je dominantně činností člověka," míní Drobil.

Není oprimální zničit průmysl a ekonomiku

„Pokud je dominantním názorem v EU, že nepotřebujeme průmysl, že nepotřebujme strojírenství, že se několik set milionů obyvatel EU prokliká k prosperitě počítačovou myší, tak pojďme navyšovat závazky. Neříkejme pak, že chceme snížit emise CO2 o 30 ale hned o 40 procent a kašleme na to, že závazek zvýšit z 20 procent na 30 procent uděláme až po analýze dopadu omezování emisí na jednotlivé ekonomiky států EU a za předpokladu, že se k němu připojí další státy jako USA, Čína a rozvíjející se státy typu Indie a Vietnamu, které dnes ekonomicky letí jako raketa, což jsou státy, které tento problém s CO2 neřeší," myslí si Drobil.

Drobil rovněž podporoval využívání a oddémonizování jaderné energetiky. „Česko, aniž by oddémonizovalo jadernou energetiku, nesplní závazky EU snížit emise CO2 do roku 2020 ne o 20 procent, ale dokonce o 30 procent. Nebo je může splnit i bez jaderné energie tím, že zničí konkurenceschopnost svého hospodářství," řekl redakci ministr.

Zařadit jadernou energetiku do čistých bezúhlíkových zdrojů není podle Drobila jeho nápad, ale již s tím přišla Topolánkova vláda a hovoří se o tom i ve výboru Evropského parlamentu pro průmysl a energetiku.

Fotovoltaika a větrníky

Stejně tak byl Drobil výrazným kritikem centrálních bruselských plánů, které jednotlivým státům nadekretovaly, kolik mají mít obnovitelných zdrojů energie. Kritizoval fotovolaické i větrné elektrárny a poukazoval na škodlivost biopaliv pro životní prostředí.

„Co se týče větru, je to stejný problém jako fotovoltaika, pokud jde o přenosovou soustavu. Ty nárazy, kdy vítr nefouká konstantně a stejně tak slunce nesvítí stále, tak to způsobuje problémy. Dokud nebudeme mít ty takzvané chytré přenosové soustavy, budeme mít potíže. U všech těch ochranářů, kteří dbají na krajinný ráz, mě navíc vždycky udivuje, když jim vadí továrna v průmyslové zóně, ale nevadí jim ty šílené parky větrníků na různých úpatích našich hor a podobně. To považuji za něco, co reálně narušuje krajinný ráz naší země," uvedl místopředseda ODS Drobil.

„Já na biopalivech nic ekologického nevidím. Jsou tu dopady do krajiny, díky biopalivům byly způsobeny hladomory v zemích třetího světa. Je to úžasně zlobbovaný segment zemědělského trhu a části energetického a potravinářského trhu. Bylo by dobré podívat se, kdo je na tom lobbingu podepsaný," sdělil ParlamentímListům.cz.

Běh života

Pavel Drobil se narodil 18. října 1971 v Bruntále. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Po promoci do roku 1996 pracoval jako asistent právního oddělení u firmy Arthur Andersen & Co. V období 1996-2004 vykonával vlastní advokátní praxi, když v roce 1998 složil advokátské zkoušky. Od roku 1996 funguje jako společník v Advokátní kanceláři Pyšný, Weber & Partneři v Ostravě.

V letech 1996-2004 působil jako jednatel a společník u firmy Pasadena. Drobil patří k nejbohatším občanským demokratům, s podnikatelem Jaroslavem Čánkem mu patří karvinské Lázně Darkov, které mají téměř půlmiliardový roční obrat. Drobil je ženatý, má dvě děti.

V roce 2000 vstoupil do ODS. V letech 2001-2002 působil jako poradce náměstků na ministerstvu financí. Mezi lety 2001-2009 zasedal v zastupitelstvu města Bohumín. Od roku 2004 vykonává funkci zastupitele Moravskoslezského kraje, kde ve volebním období 2004-2008 zastával funkci radního a náměstka hejtmana. Od května 2007 do června 2010 byl předsedou dozorčí rady státního podniku Lesy ČR. V letošních sněmovních volbách byl zvolen poslancem a 20. června 2010 byl na 21. kongresu ODS v tajné volbě zvolen řadovým místopředsedou strany.